S kůrovcem se mazat nehodlám, ohlašuje Stráský

České Budějovice – Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský hodlá proti kůrovci razantně zasáhnout. V rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes (MfD) uvedl, že by rád prosadil založení obecně prospěšné společnosti, která by se starala o lesy. Znamenalo by to například konec pro těžařské minitendry.

„Pokusíme se zastavit gradaci kůrovce. Podle některých odborníků se to nemusí podařit. Myslím si, že nikdy není pozdě. Zásah bude v některých místech tvrdý, ale bude znamenat ukončení, a ne že za tři měsíce budeme kácet dál,“ prohlásil Stráský. Návrh zákona, který jeho tým připravuje, zahrnuje myšlenku vzniku obecně prospěšné společnosti, která by se o lesy starala pod dozorem ochrany přírody. Na starost by měla i pěstební činnost a péči o všechen majetek, zaměstnala by místní lidi.

Stráskému se rovněž příliš nezamlouvá praxe těžařských minitendrů. Je přesvědčen, že jde o metodu, „která vypadá velmi transparentně, odpovídá platným zákonům, jak se dostat správným způsobem přes výběrové řízení, ale plně nesedí šumavským obcím.“ Jeden z účastníků minitendrů na práce v lesích v NP Šumava František Hail ale kritiku nechápe. „Jakožto účastníci tam pracujeme již třetím rokem a jsme s nimi nadmíru spokojeni,“ říká.

Kvůli režimu splouvání Teplé Vltavy má nový ředitel v úmyslu znovu nechat posoudit vliv na životní prostředí, aby se mimo jiné zjistilo, zda v jejím korytě skutečně žije ohrožená perlorodka. Stráský zároveň uvedl, že jeho příchod do čela národního parku neznamená, že se na Šumavě „bude stavět jako o závod“. Megalomanské stavby podle něj na Šumavu nepatří, měla by zůstat komorním prostředím. Stavět by se měly především čističky odpadních vod. Nevylučuje, že by mohly vzniknout nové obce. Podle Stráského, který je současně šéfem Klubu českých turistů, je třeba i více cest pro turisty.

Jan Stráský pro Ekolist.cz:

„O kácení nejde a nikdy nešlo, jde o ochranu před kůrovcem. A že ta ochrana podle lesního zákona spočívá v tom, že musíte napadený strom pokácet, je pravda. Ale když ho nepokácíte a hádáte se o to dva měsíce, musíte nakonec pokácet stromů tři sta. Takže nejde o kácení, ale o to, jak zastavit kůrovcovou kalamitu… Pokud se podaří kůrovce zastavit, nastává druhá fáze - co udělat s tím lesem, který je buď vykácený nebo sežraný. To je trochu složitá otázka, musíme hledat v druhých zónách rozsah dosazování. A zároveň si hrajeme s plánem péče a zákonem a tím, jak říkal pan ministr, vlastně během roku měníme rozsah prvních zón. Pokud tak mluvím o prvních a druhých zónách, tak vlastně nemluvím o stále stejném území, protože to se může rozhodnutím o prvních zónách změnit. A pro vaši informaci říkám, že návrh, který vypadá, že je blízko dohody, rozsah prvních zón oproti dnešnímu stavu zdvojnásobuje… Neexistuje sice ještě shoda o druhých a třetích zónách, ale vypadá to, že se obce, kraje i experti shodují na prvních zónách, což může být výchozí bod.“