Budvar pijeme díky sčítání lidu

Praha – Sčítání lidu má několikatisíciletou historii a je s ním spojeno mnoho významných událostí. Začalo to už panovníky, kteří chtěli mít přehled o tom, komu vládnou, kolik mají vojáků nebo kolik peněz vyberou na daních. Také základ křesťanství, narození Ježíše, se odehrál v Betlémě zásluhou sčítání lidu, které vyhlásil římský císař Augustus. A pro Čechy jedna z nejdůležitějších součástí života - pití piva - byla také spojena s průzkumem sčítání lidu. Kvůli němu totiž v Českých Budějovicích vznikl pivovar Budvar. Informace o sčítání lidu naleznete zde.

V Bibli je zaznamenáno nařízení římského císaře Augusta, že se všichni musí dostavit ke sčítání lidu do míst, kde trvale bydlí. Tesař Josef se svou těhotnou ženou Marií se tak vydali z Nazaretu do Betléma, kde se jim narodil syn Ježíš.

Při sčítání za Marie Terezie zase vznikla trvalá příjmení

Koncem 18. století se na základě císařského ediktu Marie Terezie konalo sčítání lidu, tažného dobytka a domů. Kvůli němu bylo poprvé uloženo očíslovat všechny domy a po sčítání bylo zakázáno měnit příjmení. Do té doby se oficiálně používala pouze křestní jména, která lidé doplňovali podle vlastností, povolání či postojů dovětkem.

I budějovický Budvar vznikl díky sčítání lidu

Při sčítání lidu v roce 1890 vznikl v tehdejším měšťanském pivovaru v Českých Budějovicích problém. Vedení pivovaru naléhalo na zaměstnance, aby se přihlásili k německé národnosti a k mateřskému německému jazyku. Většina českých zaměstnanců ale začala klást odpor, který vyvrcholil žádostí šéfů pivovaru, aby si udělali pivovar vlastní. Češi uposlechli, a v létě 1894 se tak začaly upisovat první akcie nově vznikajícího budějovického Budvaru, který zahájil produkci o dva roky později.

Dnešní pokuty za nevyhovění požadavkům sčítání také nejsou nic neobvyklého. V 70. letech 19. století platilo, že ten, kdo odmítl poskytnout při sčítání údaje nebo je poskytl nepravdivě, mohl dostat pokutu v rozmezí jednoho až dvaceti zlatých, případně mohl skončit až na čtyři dny ve vězení. Za první moderní sčítání se označuje to z roku 1869. Tehdy byla také zákonem stanovena desetiletá perioda všech dalších sčítání.