Gottwaldovci zvítězili nad zrádci, ti skončili na popravišti

Praha - Komunisté po svém únorovém vítězství v roce 1948 začali s budováním totalitního systému a k tomu patřilo i zúčtování s politickými protivníky. Vedle pronásledování a poprav svých otevřených odpůrců (Heliodor Píka či Milada Horáková) začali za přispění sovětských poradců hledat třídního nepřítele také ve svých řadách. A výsledek? Zasedání ÚV KSČ, které začalo 21. února 1951, přineslo zásadní zvrat: Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu.

S referátem vystoupil Klement Gottwald, který zdůraznil, že „rozbitím nepřátelské agentury uvnitř strany jsme vyhráli velkou bitvu nad třídním nepřítelem, zejména nad západními imperialisty.“ Gottwald tu poprvé naznačil, jak by mělo „odhalování zrádců ve vlastních řadách“ vypadat. 

Na únorovém zasedání dostal slovo i muž číslo dvě tehdejšího režimu Rudolf Slánský, ale řečnit mohl jen o zemědělství. Dnes už víme, že již v té době se státní bezpečnost zaměřovala na sbírání informací o Rudolfu Slánském a jeho lidech, připomíná historik Petr Blažek. Ale o Slánského zatčení a následném monstrprocesu se rozhodlo až o několik měsíců později. Přitížilo mu mimochodem i to, že pocházel ze židovské rodiny. 

Protistátní spiknutí odhaleno. Výsledek? - 11 trestů smrti

Pražský rozhlas pak 25. února informoval o odhalení „protistátního spiknutí“. V té době už byli hlavní aktéři ve vězení a byli zbaveni všech funkcí. Hledání vnitřního nepřítele v dalším období zasáhlo až do nejvyšších příček stranického žebříčku. Vyvrcholením pak byl v roce 1952 proces s „protistátním spikleneckým centrem“ bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského, v němž bylo k trestu smrti odsouzeno 11 funkcionářů. 

Právě do tohoto procesu byl zařazen i původně „buržoazní nacionalista“ Vladimír (Vlado) Clementis, ministr zahraničí v letech 1948 až 1950. Clementis měl za sebou emigraci ve Francii a v Anglii, kde v době nacistické okupace mimo jiné pracoval v BBC. V roce 1939 byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas se sovětsko-německým paktem, po válce mu ale bylo členství obnoveno. Už od roku 1948, kdy se stal ministrem, však byl trnem v oku sovětským pozorovatelům, a tak byl jeho konec na dohled - v prosinci 1952 skončil na popravišti. Jeho popel byl rozprášen z jedoucího auta na silnici. 

Ve stejném procesu dostal trest smrti i vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Brně Otto Šling. Šling se měl původně stát hlavou vykonstruovaného protistátního spiknutí, ale poté, co se pozornost vyšetřovatelů přesunula ke generálnímu tajemníkovi strany Rudolfu Slánskému, se Šling stal „pouze“ Slánského spolupracovníkem. 

Husák si taky prožil své, v roce 1954 dostal doživotí

Dalším ze stranicky vysoce postavených „zrádců“ z února 1951 byl i právník a pozdější československý prezident Gustáv Husák. Husákova politická hvězda začala stoupat za druhé světové války, kdy se mimo jiné podílel na přípravě Slovenského národního povstání. Po válce stál v čele Sboru pověřenců plnícím roli slovenské vlády, měl pod kontrolou policii i Státní bezpečnost. 

Na jaře 1950 byl Husák spolu s dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu a v dubnu 1954 odsouzen na doživotí. V roce 1960 byl po amnestii propuštěn z vězení a roku 1963 rehabilitován. V roce 1968 v době Pražského jara patřil zpočátku k reformistům, později se ale v dubnu 1969 dostal do čela KSČ jako jeden z hlavních exponentů počínající normalizace. V květnu 1975 se stal prezidentem republiky a k abdikaci byl donucen teprve po listopadu 1989. 

Kolik komunistů poslaly čistky na popraviště nebo do vězení, se přesně neví, historici mluví o několika tisících - oproti skutečným odpůrcům režimu menšina. Nicméně komunisté se ani s těmi, co skončili za mřížemi, příliš nebavili.

Vladimír Clementis zmizel z oficiálních fotografií MZV
Vladimír Clementis zmizel z oficiálních fotografií MZV
Více fotek
  • Vladimír Clementis zmizel z oficiálních fotografií MZV autor: ČTK, zdroj: www.mzv.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/821/82054.jpg
  • Gustáv Husák a Alexandr Dubček zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2163/216222.jpg
  • Gottwaldův podpis pod rozsudkem autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/897/89683.jpg