Jak si Bátora vedl coby manažer ve školství

Praha – Jméno Ladislava Bátory zaplnilo za poslední dva týdny hned několik stran českého tisku v souvislosti s jeho možným nástupem na ministerstvo školství. V českých médiích se ihned strhla vlna nevole, která především připomínala, že Bátora byl jedničkou na kandidátce nacionalistické Národní strany. Bátora ale není ve školství nováčkem - působil jako zástupce ředitele Vyšší odborné školy publicistiky. Jeho manažerská kariéra však skončila trestním oznámením. Firma, v jejímž managementu seděl právě Bátora, totiž dodávala pro školu různé služby. A co na to Bátora? Už si prý nepamatuje. Nicméně policie trestní oznámení odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit. A podporu má z míst nejvyšších - od prezidenta Václava Klause, který celou Bátorovu kauzu považuje za malou českou hilsneriádu.

Ladislav Bátora vystudoval čtyři vysoké školy a v současné době má za sebou jednu zásadní manažerskou zkušenost ze školství. Před deseti lety byl totiž zástupcem ředitele Vyšší odborné školy publicistiky, kterou zřizuje pražské arcibiskupství. Jeho působení, stejně jako působení ředitele Petra Brichcína tehdy ale ukončila zcela ojedinělá vzpoura studentů.

Studenti ani profesoři jej na škole nechtěli

Podle bývalého studenta VOŠP Roberta Břečťana, který je dnes redaktorem časopisu Ekonom, byl příchod Brichcína a Bátory zlomem v atmosféře školy. Ta byla v té době prý velice přátelská, nicméně s novým vedením přišly rozsáhlé personální změny, a to především v řadách oblíbených profesorů. To Bátora připisuje na vrub tomu, že se pod jeho vedením škola dostala z červených čísel. „Bylo to za cenu některých dost tvrdých opatření, zejména v personální oblasti. To se těm, které to poškodilo, to je samozřejmé, nelíbilo,“ popisuje tehdejší situaci Bátora.

Takovéto postupy ale vyvolaly ve studentských i učitelských řadách vlnu nevole. Atmosféra se postupně natolik zhoršovala, že i řada studenty velmi oblíbených a schopných profesorů odešla, ať už z důvodu, že nechtěla snášet dál tuto atmosféru nebo pod tlakem stávajícího vedení. Celou situaci uklidnilo nové výběrové řízení na řídicí posty, kam byl vybrán nový ředitel školy Rudolf Vévoda. Nové vedení pak dalo bývalému managementu včetně Bátory výpovědi.

Zvláštnosti v účetnictví za Bátory

Milan Šimáček, bývalý zástupce ředitele VOŠP

„Od vyplácení naprosto nelogických neadekvátních odměn až po to, že například můj předchůdce doktor Ladislav Bátora si to, co měl v náplni práce, ještě fakturoval jako ekonomické poradenství.“

A pak se probralo účetnictvím a zjistilo se, že Bátora měl firmu, která škole, v jejímž managementu Bátora seděl, prodávala různé služby. Na otázku, proč Bátorova firma dodávala něco pro školu, pro kterou on zároveň v managementu pracoval, má Bátora jednoznačnou odpověď: „To si už opravdu dneska po deseti letech nepamatuji.“ Nové vedení ale podalo trestní oznámení na Brichcínovo a Bátorovo vedení školy. To nicméně policie odložila a Bátora se nyní chce do školství vrátit.

Klaus: Bátorova kauza je malá česká hilsneriáda

Bátorovu návratu do školství ale v současné době brání výrazná kritika, především jeho politické minulosti. Slova podpory ale naopak Bátorovi adresoval prezident Václav Klaus. Podle něj se Bátora stal obětí diktatury, kterou odstartovali novináři a část politiků a vyvolal ji fenomén tzv. politicky korektní společnosti. Podle prezidenta Klause je to malá česká hilsneriáda.

Hilsneriáda je označení antisemitské kampaně, ve kterou se v roce 1899 zvrhl proces s údajným vrahem české dívky Anežky Hrůzové. Židovský pobuda Leopold Hilsner byl obviněn na základě nepřímých a značně chatrných důkazů. Důležitou roli v procesu hrály protižidovské pověry. Vrah byl osočován z rituálních úmyslů, proti čemuž se tehdy osamoceně vyslovil Tomáš Garrigue Masaryk a sklidil tak nenávist části veřejnosti.

Leopold Hilsner, podle něhož tedy pojem hilsneriáda vznikl, však neusiloval o místo náměstka. Byl nevzdělaný, nezaměstnaný a navíc Žid. Tohoto nebožáka, o jehož názorech ale nikdo nic nevěděl, se zastal T. G. Masaryk, tehdy ještě bez prezidentské funkce. Jen z principu. Prezident Klaus se naopak zastal muže, jehož názory jsou mu blízké a kterého, jak teď definitivně vyšlo najevo, doporučili na ministerstvo Klausovi lidé.

Článek zabývající se kauzou Bátora
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24