Kancléř Weigl: Klaus příznivcem přímé volby není

Praha - Zástupci stran diskutují s experty o zavedení přímé volby prezidenta. Na konferenci do Senátu byli pozváni politologové Vladimíra Dvořáková a Tomáš Lebeda a ústavní expert Jan Kysela. Vystoupil také šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl, který podotkl, že současná hlava státu příznivcem přímé volby není. Klausovi skončí druhé funkční období za dva roky a podle ústavy už znovu kandidovat nemůže.

Weigl na konferenci podotkl, že byla Česká republika vždy parlamentní, a nikoli prezidentskou republikou, proto se prý prezident domnívá, že primární legitimitu v zemi nese Parlament. Česko prý není připraveno na diskusi o komplexní změně ústavy, změna způsobu volby prezidenta bez změny pravomocí ale podle Klause nemá smysl.

„Zavedení přímé volby hlavy státu by bez podstatných změn ústavy a volebního zákona byl nepromyšlený krok, který by dále oslabil možnost efektivního vládnutí v naší zemi, rozkolísal politickou scénu a nevyřešil žádný ze skutečně závažných problémů, před nimiž naše veřejnost stojí,“ tlumočil Weigl názor hlavy státu v Senátu.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24

„Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud. Legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou. A tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné,“ prohlásil kancléř hlavy státu s tím, že přínos přímé volby bez dalších změn by byl minimální. Odpovědným přístupem by bylo otevření ústavy a snaha nově vyvážit postavení jednotlivých mocí ve státě.

Shoda napříč spektrem: Volba bude dvoukolová

Zástupci koalice a opoziční ČSSD se předminulý týden domluvili na tom, že volba hlavy státu by měla být dvoukolová po vzoru výběru senátorů. Dva nejsilnější kandidáti z prvního kola volby se utkají o hlasy voličů ještě ve druhém kole, avšak pouze pod podmínkou, že žádný z uchazečů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu 50 procent.

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se strany také shodly na možných způsobech navrhování jednotlivých kandidátů. Svého favorita může označit dvacet senátorů nebo deset poslanců či občané v petici.

O pravomocích a délce mandátu shoda není

Neshody však zatím panují v otázce možných změn prezidentských pravomocí. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dnes v Senátu podotkl, že zavedení přímé volby závisí právě na tom, zda se strany dokážou shodnout - ministr označil dosavadní diskuzi za otevřenou. Změny pravomocí podle Pospíšila nejsou nezbytné vzhledem k tomu, že asi budou mít „spíše kosmetický charakter“. Výraznější změny by totiž měly vazbu na další ústavní instituce, v takovém případě se ale Pospíšil obává, že do příštího roku by se je nepodařilo uskutečnit.

Debata se podle něj vede o tom, že prezident by jmenoval členy bankovní rady ČNB nově buď se souhlasem Senátu, nebo vlády. Dalším okruhem je jmenování členů Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády a možnost stíhat hlavu státu také za hrubé porušení ústavy na podnět obou komor Parlamentu.

ČSSD podle jejího poslance Jeronýma Tejce také chce, aby prezident mohl zastavovat trestní stíhání nově jen se souhlasem vlády a aby se funkční období hlavy státu prodloužilo o rok na šest let kvůli úsporám, které by přineslo spojení výběru prezidenta s volbami senátními a regionálními.

Také komunisté přímou volbu prezidenta podporují, podle předsedy strany Vojtěcha Filipa je však zásadní podmínkou prosazení omezení výše nákladů na kampaň kvůli rovnosti šancí kandidátů. Filip je také proti požadavku ČSSD, aby Senát měl podíl na jmenování rady ČNB, neboť horní komora nerozhoduje o rozpočtu. Místo Senátu by proto souhlas měla dávat sněmovna, uvedl Filip.

Naopak proti zavedení přímé volby se v Senátu postavil místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL), podle něhož by tato změna mohutně posílila legitimitu prezidenta a znamenala zavedení poloprezidentského systému, podobného „sarkozyovské Francii“ nebo „putinovskému Rusku“. Podle Pitharta by přímá volba neměla šanci na schválení, pokud by parlamentní volba prezidenta před třemi lety měla hladký průběh. Řešení vidí spíše v přijetí 18 let odkládaného zákona o vztazích obou komor, který by lépe upravil pravidla volby hlavy státu poslanci a senátory.