Čeká nás zase jedna kratší noc - letní čas je tu

Praha - Evropa zavádí letní čas, noc ze soboty 26. března na neděli 27. března se tak zkrátí o hodinu. Čas se v neděli v 02:00 posune o hodinu dopředu na 03:00. V následujících dnech se proto bude o hodinu později rozednívat, ale prodlouží se odpoledne, protože se bude o hodinu později stmívat.

Prvním, kdo přišel s nápadem zavést letní čas, byl zřejmě Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 upozornil na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní odborníci ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.

To nahrává řadě odpůrců letního času, kteří tvrdí, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Po změně času prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd. Psychiatři naopak tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních biologických hodin podle nich trvá jen několik dní. Faktem ale je, že ti, kteří si rádi přispí, přijdou o hodinu spánku.

Nejznámějším českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Zrušení letního času se marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel. Jeho bojovou zástavu zvedl brněnský profesor robotiky a moravský patriot Zdeněk Kolíbal. Po pádu komunismu prý považoval za samozřejmé, že přestane „každoroční manipulace s životem lidí“, za kterou považuje zavádění sedmiměsíčního letního času.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. Letos letní čas skončí v neděli 30. října.