O modrooranžové koalici v Praze rozhodnou ústavní soudci

Brno - Stížnost tří menších stran a osmi Pražanů kvůli rozdělení hlavního města do sedmi volebních obvodů se dnes dostala na pořad jednání Ústavního soudu a soudci možná ještě dnes rozhodnou, zda komunální volby v Praze proběhly v souladu s ústavou. Malé strany totiž tvrdí, že rozdělení města na obvody porušilo jejich práva a znemožnilo jim získat mandáty, na které měly nárok. Na rozhodnutí Ústavního soudu netrpělivě čekají také na pražském magistrátu, protože v případě, že soudci dají stěžovatelům za pravdu, může se stát, že komunální volby v Praze se budou opakovat. V takovém případě hrozí nebezpečí, že Pražané svými hlasy dají červenou koalici sociálních a občanských demokratů, která vzbudila nevoli nejen mezi Pražany, ale i mezi politiky, zejména TOP 09.

Volby totiž vyhrála právě TOP 09 se svým kandidátem na primátora Zdeňkem Tůmou, ale sociální a občanští demokraté se nakonec po dlouhých jednáních dohodli mezi sebou a vítěze voleb vyšachovali. 

Předmětem jednání Ústavního soudu není výsledek voleb ani samotné opatření, jímž byla Praha rozdělena. Soudci přezkoumají jen verdikt, jímž Městský soud v Praze loni zamítl volební žalobu Strany zelených, SNK ED a Věcí veřejných.

Více obvodů komplikuje menším stranám získání mandátů

Podle posudků, které si nechal Ústavní soud vypracovat, znamená více obvodů při komunálních volbách v Praze pro menší strany obtížnější cestu k mandátům v zastupitelstvu. Autory posudků jsou politologové Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci a Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. Při loňských volbách se práh pro získání mandátů v důsledku rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty. Zelení spolu s SNK ED získali 5,9 procenta hlasů, VV dostaly 5,66 procenta.

Hrozí, že volby v Praze se budou opakovat 

Pokud stížnost proti tomuto verdiktu odmítnou nebo zamítnou, výsledek voleb zůstane definitivně v platnosti. Pokud soudci dají zapravdu stížnosti malých stran, zruší verdikt městského soudu a nařídí mu nové projednání volební žaloby, pak je pravděpodobné, že v takovém případě již pražský soud bude muset rozhodnout o opakování voleb. Podobně Ústavní soud postupoval při projednávání voleb v Krupce na Teplicku, kdy zrušil verdikt ústeckého soudu a vyslovil jasný a závazný názor pro nové rozhodnutí. 

Podle deníku Právo navíc existuje též analýza, na základě které ODS věděla, že rozdělení metropole poškodí malé strany. Strana si ji prý nechala vyhotovit ještě před tím, než vznik obvodů v minulém zastupitelstvu prosadila. 

Nelze předjímat, zda Ústavní soud vyhlásí nález již v úterý po veřejném jednání, nebo rozhodnutí odloží na pozdější datum. Záleží na tom, s jakými informacemi vystoupí při veřejném jednání stěžovatelé a účastníci řízení - zda například předloží nové důkazy, nebo navrhnou výslech svědků. Nicméně předseda Strany zelených Ondřej Liška na pondělní tiskové konferenci uvedl, že stěžovatelé už soudu zřejmě žádné nové důkazy nebo dokumenty nepředloží. 

Kromě Lišky pravděpodobně na veřejné jednání přijedou také bývalý zastupitel za SNK ED Jiří Witzany a poslankyně Věcí veřejných Karolína Peake. Za pražský magistrát, který je vedlejším účastníkem řízení, přijede do Brna spolu s právníky také ředitelka kanceláře primátora Martina Děvěrová.   

V případě opakování voleb by na pražské radnici zřejmě zavládl zmatek. Není zcela jasné, jak by magistrát do nových voleb fungoval. Je otázkou, zda by město znovu řídila rada vedená primátorem Pavlem Bémem (ODS), nebo zda by ve funkci zůstali představitelé nynější koalice ODS a ČSSD v čele s Bohuslavem Svobodou (ODS).

A jak vlastně volby v Praze dopadly? 

Vítězem se stala TOP 09, a to s velkým náskokem, druhá skončila ODS, která dosud vždy v Praze slavila, třetí místo obsadila sociální demokracie. Jako poslední se na magistrát dostali komunisté se 6, 82 procenty hlasů. Zelení v koalici se SNK ED sice získali 5,9 procenta hlasů, Věci veřejné pak dostaly 5,66 procenta hlasů, nicméně v nynějším zastupitelstvu mandát nemají. ODS a ČSSD mají dohromady v 63členném zastupitelstvu celkem 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů. 

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010. Za každý obvod je v zastupitelstvu devět mandátů. Počet oprávněných voličů v obvodech přitom kolísá od přibližně 125 000 do 146 000. Opatření ještě před říjnovými volbami posoudil Nejvyšší správní soud a dospěl k závěru, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez. 

A jaké komentáře zazněly

Jan Kysela, ústavní právník (11. 11. 2010): „Je zřejmé, že když by ten volební obvod byl jeden, tak by v zastupitelstvu hl. m. byly, jelikož těch obvodů bylo 7, tak se tam nedostaly. Nicméně každá technika volebního inženýrství je do jisté míry nefér.“ 

Ondřej Liška (18. 10. 2010):  „Ta účelovost kroku ODS před volbami bije do očí, je to flagrantní porušení základní demokratické politické soutěže a je to protiústavní krok.“ 

Boris Šťastný (19. 10. 2010): „Bylo to demokratické rozhodnutí demokraticky zvoleného zastupitelstva.“

Ve volební žalobě i ústavní stížnosti menší strany mimo jiné tvrdí, že Praha byla rozdělena na volební obvody příliš krátce před volbami. Podle stížnosti by lhůtou dostatečnou pro přípravu všech kandidujících uskupení byl jeden rok, a ne několik měsíců. K rozdělení prý navíc zcela chyběly věcné důvody. Důležitým argumentem je také porušení principu rovnosti volebního práva. Zkrátka přišli nejen někteří neúspěšní kandidáti, ale také voliči. Stejný počet mandátů totiž mají více i méně lidnaté obvody, a tak se liší míra, v jaké konkrétní volič může složení zastupitelstva ovlivnit.