Vědci jsou proti vyhlášení kůrovcové kalamity na Šumavě

České Budějovice - Desítky vědců nesouhlasí s vyhlášením kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava, které ředitel parku Jan Stráský požaduje po ministerstvu životního prostředí. Vyhlášení kalamitního stavu by umožnilo velkoplošnou těžbu dřeva i v dosud chráněných bezzásahových oblastech. Za Stránského snahou ale vědci vidí hlavně dřevařskou lobby. Novinářům to dnes řekli signatáři dopisu České společnosti pro ekologii, který poslali premiérovi a dalším ústavním činitelům.

Odborníci jsou zásadně proti použití insekticidů. Podle nich jsou neselektivní - zabíjejí veškerý hmyz, škodí zdraví a ohrožují podle nich kvalitu vody. Stráský obavy těchto vědců nehodlá komentovat. Chystaná tvrdá opatření naopak vítají například členové Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a vedení některých obcí v národním parku.

V uvedeném dopise vědci vyjadřují znepokojení ze Stráského činnosti. Apelují, aby byl respektován účel, pro který byl Národní park Šumava před 20 lety zřízen. Přidaly se k nim další vědecké společnosti i komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních - bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji, a mezi oběma územími primárně proti kůrovci zasahovat. „Nynější ochranné zóny mají obrovskou délku, boj je roztříštěný. Po scelení by se správci mohli soustředit na to, aby se většina problémů zachycovala na rozhraní obou pásem,“ řekl Zdeněk Landa za Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, někdejší člen rady parku.

Stráský ministrovi: Očekáváme progresi kůrovce, budeme kácet

Stráský poslal před týdnem na ministerstvo životního prostředí návrh obranných opatření proti kůrovci. Ministru Tomáši Chalupovi (ODS) píše, že v letošním roce se očekává progrese kůrovce, a situace proto vyžaduje vyhlášení kalamitního stavu. Loni bylo vytěženo rekordních 347 000 kubíků napadeného dřeva. Kůrovec podle vědců gradoval.

Stráský navrhuje zasáhnout proti kůrovci především v prvních (bezzásahových) zónách typu enkláv uprostřed druhých zásahových zón. Pokácené stromy by podle návrhu Stráského a jeho poradců měly zůstat na místě, kde budou zbaveny kůry. Zasahovat se má v okolí Prášil, Srní, Modravy, Borových Lad, Českých Žlebů a Stožce, převážně v místech, kde les sousedí s lesy městskými, Rakouskem a Bavorskem.

Stráský doporučuje strojní odkorňování

K zásahu proti kůrovci na zbývajících vybraných územích Stráský doporučuje strojní odkorňování a „vysoce účinnou chemickou asanaci,“ naopak biologickou zcela zatracuje. Stráského experti doporučují používat nejen insekticidy otrávené lapáky (pokácené stromy), ale také skupiny stojících stromů. Na ministra Chalupu Stráský apeluje, že je nutné rozhodnout o použití insekticidů rychle, aby je správa mohla nakoupit. Výběrová řízení jsou totiž ve fázi rozhodování.

Stráský navrhuje snížit bezzásahové zóny (I. a II.) o třetinu, zasahovalo by se tak na 77 procentech hektarů lesa. Výměra bezzásahových zón by klesla ze současných 33 na 22 procent území. V národních parcích v zahraničí přesahuje podle vědců 50 procent. Na Šumavě se měla do deseti let zvýšit na 40 procent.