Pakul či Lidojem - symbol socialistické Prahy

Praha - Mohutná bílá budova, která na přelomu 70. a 80. let minulého století vyrostla nad Nuselským údolím, obyvatelům Prahy k srdci nikdy nepřirostla. A nebylo to jen proto, že se jednalo o „symbol socialistické Prahy“, jak jej nazýval tehdejší tisk, ale ve skutečnosti Palác kultury opravdu nebyl žádná velká krása. Tehdejší prezident Gustáv Husák slavnostně přestřihl pásku 2. dubna 1981 a záhy se v „Pakulu“, jak jej nazývali Pražané, sjeli komunisté na svém XVI. sjezdu.

 

Z architektonického hlediska není dnešní Kongresové centrum ničím výjimečné, podle odborníků je to vlastně kopie obdobné stavby, která vyrostla v polovině 60. let v západoněmeckém Hamburku. To připustil také jeden z autorů paláce Jaroslav Trávníček, který před lety řekl, že se s kolegy vědomě drželi osvědčených postupů. „Bůhvíjaký výplod architektury to není, ale ať mi nikdo neříká, že je to špatná koncepce,“ bránil také Trávníček své dílo.

Na prohlídky kulturního stánku se stály fronty

„Praha dostává… kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě,“ řekl při otevření šéf pražských komunistů Antonín Kapek. Pražané to tehdy brali s rezervou a budovu kromě „Pakulu“ přezdívali i jako „Lidojem“. Na druhou stranu neváhalo 110 000 zvědavců v půli dubna 1981 čekat hodinové fronty, aby se mohli podívat i dovnitř.

Návrh z Vojenského projektového ústavu (VPÚ), podle kterého se stavělo, přitom původně komise nevybrala. Přednost zprvu dostala práce Projektového ústavu hlavního města Prahy. „Jenže naše vítězství se nepředpokládalo, a tak se uspořádala další kola,“ vzpomínal nedávno zesnulý architekt Jan Bočan. „Abychom nevyhráli, musel nakonec odstoupit předseda poroty,“ řekl architekt, který byl podepsán například pod projekty ambasád v Londýně a Stockholmu.

Důvody pro ovlivnění tehdejší soutěže je možné hledat nejspíše v politice. „Vojáci byli pro stranu přijatelnější. Automaticky se předpokládalo, že tvůrci Paláce kultury dostanou cenu Klementa Gottwalda, a my jsme ani nebyli ve straně. Bez toho to tenkrát nešlo…,“ povzdechl si také Bočan. Zároveň ale dodal, že vynucené pokračování soutěže mělo i přes předem očekávatelný výsledek také pozitivní dopady, protože přimělo autory z VPÚ ke zlepšení jejich návrhu.

Komunisté se tam sešli jen dvakrát, dnes jde spíš o horký brambor

Budova, o jejíž výstavbě rozhodla vláda v únoru 1975, začala na okraji Nuselského údolí vyrůstat v roce 1976 - hotová byla tedy za pět let. Sjezdy komunistické strany, pro které byl hlavně určen, ale nakonec Palác kultury hostil jen dva a po roce 1989 se složitě hledalo jeho další uplatnění. Několik let v části paláce (v roce 1995 přejmenovaného na Kongresové centrum Praha; KCP) sídlila televize Prima, v přízemí byla dokonce prodejna automobilů a v hlavním sále se hrál muzikál Dracula.

Výrazným impulzem se pro budovu nakonec stalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které hostila v září 2000 a před nímž prošla modernizací. O dva roky později pak v prostorách jednali také nejvyšší představitelé Severoatlantické aliance. Přestavba z konce 90. let, která přišla na tři miliardy korun, ale dodnes tíží hospodaření KCP.