Bydliště na radnici – způsob, jak obejít zákon

Praha – Podle statistik má více jak 246 tisíc Čechů hlášené trvalé bydliště na radnici svého města. Největší počet takových lidí je v Jihomoravském, Moravskoslezském a taky Středočeském kraji. Nejedná se přitom jen o bezdomovce nebo občany, kteří nemají řešení, ale stále častěji také o podnikatele, kteří se snaží vyhnout exekucím.

„Člověk je nedostupný, nedá se sehnat pro úřad, pro soud, pro kohokoliv,“ popsal princip trvalého pobytu na radnici vedoucí odboru správních agend na Praze 4 Tomáš Smrček. Podle viceprezidenta Exekutorské komory Jiřího Proška to výrazně komplikuje možnost vymáhat dluhy; vykonavatelé musejí dlužníka komplikovaně dohledávat, což prodražuje i výkon exekuce.

Trend se přitom netýká jen podnikatelů, kteří se chtějí vyhnout exekuci, ale i lidí usilujících o sociální dávky. Příkladem mohou být dospělé děti, které bydlí u rodičů, a protože by ve společné domácnosti na dávky nedosáhly, formálně se z ní odhlásí.

Města musí platit úředníky navíc

Negativní finanční dopady stále většího počtu lidí, kteří formálně bydlí na radnici, potvrzují i města. Nárůst agendy tohoto typu totiž vyžaduje více úředníků. „V roce 2001, kdy se lidé začali přihlašovat na úřady, jsme na to používali jednoho člověka, který bral 20 tisíc měsíčně. Dnes už jsou třeba 4 lidé, to znamená 80 tisíc měsíčně,“ upozornil mluvčí Prahy 4 Michal Sochor. V celorepublikovém měřítku se jedná o 196 milionů.

Ministerstvo vnitra o kličkách v zákonech ví, ale změny nechystá. Zrušením normy by totiž mohlo poškodit občany, kteří nemají jinou možnost; například žijí v podnájmu, kde majitel s jejich trvalým pobytem nesouhlasí, nebo se přestěhovali do nového domu, který ovšem nemá kolaudaci. „V tuto chvíli tedy není možné s tím dělat nic jiného, než to zaevidovat,“ podotknul mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Počet lidí s trvalým pobytem na úřadě
Počet lidí s trvalým pobytem na úřadě