Ministerstvo obrany chce zrušit vojenský újezd Brdy

Praha - Resort ministra Alexandra Vondry chystá zrušit třetí největší vojenský újezd Jince neboli Brdy, rozkládající se mezi Středočeským a Plzeňským krajem. Informaci přinesl deník E15. Podle dokumentů, které má list k dispozici, doporučil cvičiště u jinecké dělostřelecké posádky zrušit generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita, který je zároveň šéfem majetkové sekce resortu. Návrh nyní musí schválit ministr obrany Alexandr Vondra. Kvůli novelizaci příslušného zákona bude nutný souhlas vlády a parlamentu, s převodem území budou muset souhlasit rovněž krajské a místní samosprávy. I kdyby se vojenský prostor v Brdech zrušil, zůstanou pozemky většinou v majetku vojenských lesů a statků.   

Vondra dnes ČT informaci potvrdil. O rušení újezdu podle něj uvažuje připravovaná bílá kniha. Hranice ostatních by se zase měly posunout. „Vojenských újezdů je příliš mnoho. Máme největší plochu újezdů na jednoho vojáka v Evropě a určitě chceme provést redukci. Asi nejzajímavější možnost je zrušit vojenský újezd Brdy,“ řekl dnes ministr.

Alexandr Vondra:

„Radar nebude, tak můžeme uvažovat, že bychom Brdy kompletně zpřístupnili veřejnosti.“

Video Rozhovor s Alexandrem Vondrou a Janem Neoralem
video

Rozhovor s Alexandrem Vondrou a Janem Neoralem

Konečné rozhodnutí hodlá úřad učinit ještě letos. Zdroje blízké ministerstvu se shodují, že rozhodování bylo obtížné, protože generální štáb dlouhá léta úporně trval na zachování všech pěti vojenských výcvikových prostorů - Boletic, Brd, Březiny, Hradiště a Libavé. Ještě koncem ledna bylo na černé listině Hradiště. Nakonec Vylita po posouzení ekonomických, ale především vojenských kritérií upřednostnil Jince. Oblast je navíc dobře dostupná z Prahy a dříve proto byla oblíbeným rekreačním místem.

Roční provoz újezdu v Brdech vyjde na 100 až 150 milionů korun

Roční provoz vojenského újezdu v Brdech vyjde zhruba na 100 až 150 milionů korun, po případném uzavření tamní posádky by úspora mohla být ještě vyšší. Rozloha prostoru je 260 kilometrů čtverečních. Z toho 90 procent tvoří lesní porosty, zbytek využívá armáda. Na území se nachází specializovaná dělostřelecká, tanková, protitanková a letecká střelnice. Už několik let ji využívají rovněž vojáci členských zemí NATO v rámci cvičení Létající nosorožec.

/*json*/{"map":{"lat":49.820265094155,"lng":14.047393798828,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.785697576291,"lng":13.98078918457,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Po zániku cvičiště v Brdech by se musela přemístit 13. dělostřelecká brigáda a její 132. dělostřelecký oddíl, které sídlí v Jincích. České dělostřelce by tak potkal podobný osud jako jejich slovenské kolegy z vojenského újezdu Javorina. Po vleklých diskuzích Slovensko tento prostor zrušilo začátkem roku. Česká armáda se dosud bránila rušení újezdů kvůli vysokým nákladům. Pyrotechnici totiž na místě musí provést průzkum dopadových ploch a zlikvidovat nevybuchlou munici.

Podle E15 ale narazí záměr ministerstva na odpor místních lidí, především obyvatel Jinců, ale i ekologů, podle kterých je přítomnost armády pro ochranu rostlin a živočichů přínosná. V některých místech už ale i dnes platí přísný ochranný režim. Okolní města a obce by naopak mohla mít z oživení rekreační oblasti profit. Okresní hospodářská komora v Rokycanech už dříve přišla s plánem celkového rozvoje cestovního ruchu v prostorách újezdu. Navrhovala například výstavbu sportovišť pro lyžaře.

Starosta Trokavce se obává komerčního využití i devastace přírody

Starosta městyse Jince Josef Hála se obává o další osud regionu. Podotkl, že v okolí újezdu je velká nezaměstnanost a řada lidí je na přítomnosti posádky existenčně závislá. V Jincích navíc počítali s rozvojem a přizpůsobovali tomu infrastrukturu. Pro vojáky připravili také lokalitu na výstavbu 49 rodinných domů a plánovali vybudovat bytový dům pro 46 rodin: „Jenom v těch rodinných domcích máme utopeno 15 milionů korun.“ Případné otevření vojenského prostoru veřejnosti podle něj přinese jen těžkosti. Obce v okolí podle něj už dříve doplatily na částečné zpřístupnění areálu o víkendech. Výletníci po sobě zanechávají nepředstavitelné množství odpadů a krajinu navíc křižují jezdci na čtyřkolkách. Proti zpřístupnění újezdu je i starosta Trokavce Jan Neoral, který se obává komerčního využití oblasti i devastace přírody.