Poskytnout pomoc musíte, ale v případě problémů vám stát nepomůže

Praha - Poskytnout první pomoc vyžaduje mnohdy notnou dávku odvahy, nicméně v závislosti na okolnostech je to zákonem vnímáno jako povinnost. Jenže má řadu rizik - mimo jiné se zachránce může z krve zraněného vážně nakazit. Zákon už ale neřeší, co v takovém případě dělat. Jako příklad lze uvést příběh jedné mladé dívky, která jako náhodná chodkyně pomohla při dopravní nehodě, neměla však rukavice a pořezala se. Když začala hledat pomoc, zjistila, že se na její hrdinský čin dávno zapomnělo. Nakonec se sice k informacím dostala, ale kdyby jí zákon umožňoval zjistit potřebné údaje legálně, cítila by se daleko bezpečnější. 

Snaha zjistit v nemocnici, zda byl pacient nemocný, ale vyzněla naprázdno. Člověk, který se necítí v ohrožení, pomoci musí, jinak může jít až na dva roky do vězení. Co dělat, když se poraní a bojí se nákazy, to se ale v zákoně o zdraví lidu najít nedá. Podle záchranářů je jediná cesta – každý si musí pomoct sám, což znamená: vyhledat svého lékaře a nechat si udělat krevní testy. To ale stojí čas i peníze. 

Obdobný rozruch vyvolala před několika týdny nehoda na Plzeňsku. Podezření, že trojice mrtvých lidí byla HIV pozitivní, byla nakonec vyvrácena. V tomto případě ale záchranáři i hasiči byli ihned pod dohledem lékařů.