Remek: Bylo to poprvé, co si člověk „sáhnul“ na hvězdy

Brusel - Třináctiletý chlapec, který se rozhodl, že poletí do vesmíru. To byl v době Gagarinova letu první československý kosmonaut Vladimír Remek, který se podle svých slov lépe cítil v roli kosmonauta než na poli evropského parlamentu, kde působí jako europoslanec. Do vesmíru by se znovu rád podíval, kdyby mu to věk dovolil, uvedl v úterním pořadu Interview na ČT24. Gagarinův let před padesáti lety silně ovlivnil Remkovo rozhodování o budoucnosti. Až nyní si plně uvědomuje jedinečnou šanci, která se mu v jeho třiceti letech naskytla.

Remek se osobně s Gagarinem sice nesetkal, nicméně mnohokrát slyšel o jeho osobě od profesorů letecké akademie či jiných kosmonautů. „Bez výjimky vzpomínala většina lidí na Gagarina ve velmi dobrém,“ potvrdil Remek. Gagarin měl podle nich vstřícnou a komunikativní povahu s přátelským přístupem k ostatním. „Pro moji generaci zůstává Gagarin velkým člověkem své doby,“ doplnil.

Remek přiznává, že když jako třináctiletý chlapec, člen astronomického kroužku, sledoval Gagarinův let, byl silně pod vlivem romantických představ o vesmírných dobrodružstvích. „Protože jsem se s ním nepotkal, tak pro mě zůstane věčně tím mladým člověkem, který dostal šanci a tu šanci využil ke kosmickému letu.“ Právě let prvního člověka do vesmíru se stal pro Remka klíčovou událostí při výběru své budoucí kariéry. Dnes si váží skutečnosti, že žil v době, která byla svědkem prvního letu do vesmíru a zároveň měl možnost se tam sám podívat. „Svůj osud považuji za docela unikátní,“ podotkl.

Mezi kosmonauty existovala konkurence, ne však nevraživost

„Když jsme se dostali do Hvězdného Městečka, bylo zcela jasné, že ubíráme šanci dostat se do vesmíru některému ze sovětských kolegů,“ uvedl Remek, ale jedním dechem dodává, že celý tým pracoval zcela sladěně, mimo jiné i díky prvku mezinárodní spolupráce. Přesto zde přirozeně existovala konkurence a snaha prokázat vlastní kvality. „V té době, kdy jsme se my připravovali, ale nebyla žádná nevraživost znatelná.“

Vladimír Remek:

„V těch třiceti letech jsem byl přesvědčen, že letím proto, že jsem tak dobrý. S odstupem času si uvědomuji, jaká mimořádná šance se mi naskytla… Byl jsem ve správnou chvíli na správném místě a správně připraven.“

A proč byl vybrán do vesmírného letu před třiatřiceti lety právě Remek a ne druhý Čech v přípravné skupině, Oldřich Pelčák? „Otázka byla postavena tak, která poletí posádka. Obě byly vyhodnoceny jako připravené k provedení kosmického letu a státní komise doporučila pořadí takové, jak bylo.“ Rozhodujícím faktorem se podle Remka stalo chování posádky během celé přípravy. Která posádka nakonec poletí, se rozhodlo čtyři dny předem. „Hlavním kritériem pro ně byla maximální záruka, aby byl let završen úspěchem.“ Ve vesmíru Remek s druhým kosmonautem Alexejem Gubarevem zůstal devadesát šest dní, z toho osm strávil na orbitální stanici, která byla na tehdejší dobu moderní a velká a kde pracovala posádka dvou sovětských kosmonautů.