Radio Free Europe činí éter svobodnějším

Praha – První květnový den roku 1951 zazněla éterem poprvé slova: „Hlas svobodného Československa, to je rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ která započala řádné celodenní vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). Vysílání společně se stanicí Svoboda (RL), s níž se RFE v roce 1975 sloučila, nejdříve poskytovalo podporu národům v zemích s komunistickým režimem v jejich boji proti komunismu. Po pádu železné opony, ale také po ztenčení finančních prostředků se nyní zasazuje proti nedemokratickým praktikám; v některých zemích zůstává vysílání stále jediným objektivním zdrojem informací.

Jak to všechno začalo…

Komise určená k vytvoření stanice Svobodná Evropa byla z podnětu vlády USA založena v roce 1949 (stejně vznikla i RL, jež zahájila vysílání v roce 1953). Sídlem stanic se stal německý Mnichov. Finance na provoz šly až do šedesátých let vedle soukromých zdrojů z rozpočtu CIA, po odtajnění tohoto zdroje a po přijetí zákona o mezinárodním vysílání provoz financuje Kongres USA. První zkušební program RFE v délce 30 minut zazněl z krátkovlnné vysílačky z nákladního auta pohybujícího se kolem hranic Československa 4. července 1950.

Video 60. výročí RFE tématem Událostí, komentářů
video

60. výročí RFE tématem Událostí, komentářů

V RFE pracovala řada osobností československého disentu

Československá redakce jako jediná spojovala vysílání pro lidi dvou jazyků a národností - Čechy a Slováky. Přes různé tlaky zejména z řad slovenských exilových organizací zůstalo toto spojení zachováno až do roku 1992, kdy se Československo rozdělilo. První generace československé redakce s rozhlasem neměla až na výjimky žádnou zkušenost. V počátcích vysílání tu našla uplatnění řada osobností českého a slovenského politického i kulturního života, propojujících RFE s tradicemi československé demokracie (Peroutka, Tigrid, Hostovský, Němeček, Čep, Herben, Kvetko a další). Pro RFE rovněž pracoval bývalý místopředseda vlády ČR a senátor Egon Lánský, bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta ČR Ivan Medek, politolog Jiří Pehe, bývalý náměstek ministra zahraničí Otto Pick nebo například ředitel TV3 Jan Oberman. Po roce 1968 našli ve vysílání azyl někteří publicisté známí z pražského jara, mimo jiné Karel Jezdinský a Sláva Volný, časem se sem uchýlil i herec Martin Štěpánek či básník a textař Jan Schneider.

Na speciál ČT24 k výročí RFE se můžete podívat ZDE.

Výbuch v RFE v roce 1981
Výbuch v RFE v roce 1981
Více fotek
  • Výbuch v RFE v roce 1981 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250603.jpg
  • Výbuch v RFE v roce 1981 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2507/250604.jpg
  • Sídlo RFE v Mnichově autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2506/250595.jpg
  • Rádio Svobodná Evropa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2504/250375.jpg

Stěhování kvůli nižším nákladům do Prahy

Po pádu komunismu v roce 1989 došlo ke snížení rozpočtu RFE/RL a téměř o polovinu poklesl počet zaměstnanců. Stanice pořád vysílá přes 800 hodin rozhlasového programu a vzrostl počet vysílacích jazyků. Již před rokem 1989 se uvažovalo o zrušení stanic z finančních důvodů. Také se poukazovalo na fakt, že vysílání se shoduje s pořady Hlasu Ameriky. Ten však někteří zaměstnanci RFE označují spíše za „hlas americké vlády“. Středem zájmu RFE jsou země, v jejichž jazyce vysílá.

V říjnu 1993 nabídla ČR, aby se RFE/RL z důvodů nižších provozních nákladů přestěhovaly do Prahy. Po necelém roce, v červenci 1994, zahájilo rádio české vysílání v budově Českého rozhlasu v Praze jako nová nezávislá korporace s českým názvem Rádio Svobodná Evropa (RSE). Zároveň si pronajalo budovu bývalého Federálního shromáždění. Od listopadu 1995 začala na frekvenci RSE vysílat stanice Český rozhlas 6/Rádio Svobodná Evropa.

Bomba zabíjela v roce 1981

Práce v rádiu vyžadovala dokonce osobní statečnost. Někteří redaktoři zahynuli za podezřelých okolností, v únoru 1981 vybuchla v budově RFE před čs. redakcí bomba, jež zranila několik osob. Podle některých údajů kolujících mezi zaměstnanci, stála za atentátem bývalá rumunská tajná služba Securitate, která si spletla dveře, když chtěla zlikvidovat rumunskou redakci. Mezi redaktory se také pohybovala řada komunistických agentů, z nichž nejznámější byl Pavel Minařík.

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Více fotek
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1272/127196.jpg
  • Svobodná evropa (RFE) autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2506/250598.jpg
  • Sídlo RFE v Mnichově autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2506/250596.jpg
  • Pavel Minařík autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/65/6489.jpg