Sněmovna podpořila změny ve vyplácení sociálních dávek

Praha – Poslanecká sněmovna se dnes přiklonila ke změnám v systému sociálních dávek. Nová pravidla se týkají například čerpání rodičovského příspěvku či příspěvku na péči. Novela zákonů o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách, o státní sociální podpoře je součástí sociální reformy ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Přestože opozice navrhla zamítnutí předlohy, pro návrh nezískala dost hlasů. Do druhého čtení novela prošla díky hlasům poslanců z koaličních řad.

Kritika opozice se zaměřuje především na reorganizační změny ve vyplácení dávek. Toho by se měl nově ujmout výhradně úřad práce. Podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) to však způsobí jenom chaos. Jeho stranický kolega Roman Sklenák dokonce prohlásil, že novela je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Uvedl, že listina lidem zaručuje pomoc v hmotné nouzi. „Odejmutím příspěvku na bydlení po uplynutí určité doby je však porušena,“ prohlásil.

Ministr se poté snažil jejich připomínky vyvrátit. Prohlásil, že smyslem novely je lepší zacílení státní pomoci na potřebné, ať už v oblasti hmotné nouze, tak v oblastech ostatních.

Balík sociálních zákonů prošel (zdroj: ČT24)

Novela počítá například s tím, že se sjednotí celková výše vyplácená na rodičovském příspěvku během dvouleté, tříleté a čtyřleté varianty. Rodič bude mít nárok celkem na 220 tisíc korun. Měsíční dávka se odvodí od toho, kolik let rodič zůstane s potomkem doma.

Měsíční příspěvek ve tříleté variantě se oproti současnému stavu sníží zhruba o 500 korun měsíčně. Ve dvouleté a čtyřleté se naopak mírně zvýší. Snížení tříleté rodičovské by se mělo týkat až lidí, kteří o ni zažádají po 1. lednu 2012.

Změna se dotkne i příspěvků na péči

Pozmění se i vyplácení dávek zdravotně postiženým, když se několik dosavadních dávek se sloučí ve dvě - na mobilitu a na pomůcky. Příspěvek na mobilitu bude vyplácen pravidelně každý měsíc, příspěvek na pomůcky jednorázově. Současně se změní i podmínky pro vyplácení příspěvků na péči. Jejich příjemci by totiž nově měli na požádání úřadu prokázat, že peníze od státu vydali za pečovatelské služby. Ti, kteří se o postižené budou starat, by měli podepisovat doklady o tom, že peníze přijali.

Nárok na tuto dávku mají lidé, kteří se o sebe kvůli handicapu nemohou postarat sami. Vyplácí se ve čtyřech stupních. Děti mohou podle míry svého postižení dostat 3 000, 5 000, 9 000 či 12 000 korun měsíčně, dospělí 800, 4 000, 8 000 či 12 000.

Novela navrhuje zvýšit i příspěvek dítěti ve druhém stupni z 5 000 na 6 000 korun. Změnit se má i systém posuzování nároku na tuto dávku. Místo 36 úkonů a 129 činností by se mělo zkoumat jen deset oblastí. Zástupci postižených však dříve uvedli, že kvůli změně by někteří lidé mohli o příspěvek přijít.

Změna by se měla dotknout i podmínek pro vyplácení příspěvku na bydlení. Doba jeho poskytování bude nově omezena na 84 měsíců během deseti let. Opatření má podle ministerstva práce motivovat lidi k tomu, aby řešili svou neúnosnou bytovou situaci. Výjimku budou mít zdravotně postižení, kterým stát poskytl příspěvek na úpravu bytu, lidé žijící v bytech zvláštního určení a lidé starší 75 let.

Podmínky k získání podpory v nezaměstnanosti mají přitvrdit

Poslanci podpořili i další část Drábkovy sociální reformy, a to novelu zákona o zaměstnanosti, která mění mimo jiné pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Návrh má zpřísnit některá opatření, která se týkají nezaměstnaných. Podle Drábka se tím zvýší jejich motivace pracovat. Opozice navrhla normu zamítnout, díky koaliční většině ji však poslanci vyslali do druhého čtení. Nyní ji čeká projednávání ve výborech.

Novela se opět nelíbí opozici. Vadí jí především, že lidé si budou hradit část rekvalifikace. „To je velmi nepříjemné. Nezaměstnaní mají malé finanční možnosti a toto může být překážkou, aby se nezaměstnaný kurzu zúčastnil,“ uvedl poslanec ČSSD Ivan Ohlídal. Jeho stranický kolega Jiří Zemánek kritizoval zapojení agentur práce do systému zprostředkování zaměstnání. „Je to pouze plíživá privatizace úřadů práce,“ zdůraznil.

Předloha počítá například s úpravou odpracované doby, která je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Doposud museli mít lidé odpracováno 12 měsíců za poslední tři roky, nově budou muset odpracovat stejný počet měsíců za roky dva. Kritici ze strany opozice i odborů však poukazují na to, že v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti budou mít lidé problém tuto podmínku splnit.

Velká změna čeká studenty denního studia, kteří současně pracují. Od příštího roku by totiž měli mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podmínkou však bude, že předtím pracovali a přispívali na sociální pojištění.