Reportéři ČT: Je nahrávka poslankyně Kočí uměleckým dílem?

Praha - Poslankyně Kristýna Kočí se poté, co pomalu utichl její boj se stranou Věci veřejné, dostala do sporu s Divadlem Rubín. Divadelnící si povšimli dramatického náboje její tajné nahrávky a vytvořili z ní absurdní drama pod názvem Blonďatá bestie, s nímž slaví obrovský úspěch. A tak nyní vyvstává otázka, kdo má na tento divadelní kus autorská práva. Kočí se domnívá, že soubor použil kompletní přepis celé nahrávky a že se tedy nejedná pouze o hru na motivy skutečnosti. Podle svých slov byla hrou otřesena a předala celou záležitost svým právníkům. Domnívá se totiž, že autorem absurdního dramatu je vlastně ona, a podává na soubor žalobu.

Herec Ondřej Pavelka, který hraje jednu z postav zmíněného dramatu, minimalizaci zásahů do původní podoby nepopírá. „Když děláte na divadle Shakespeara, tak můžete škrtat, přepisovat. Ale tady jsme neškrtali ani slovo, my jsme opravdu věděli, že tenhle dramatický útvar musí zůstat tak, jak je, aby to diváci opravdu vnímali,“ přiznává Pavelka.

Poslankyně představení zhlédla a vznikl tak možná světový unikát. Ústavní činitelka a členka Parlamentu se účastní performance divadelní hry tvořené z pětadevadesáti procent jejími vlastními úvahami, ilegálně nahranými v kavárně bývalými stranickými kolegy. „Ten nápad vznikl už ve chvíli, kdy se ten autentický záznam našel. My tomu říkáme 'hra'. Skvěle napsaná hra, napsaná životem a vůbec těmi politickými okolnostmi. Proto jsme v tom textu neškrtali,“ vysvětluje Pavelka.

Nahrávka si zasloužila divadelní zpracování, míní autoři

Režisér Ondřej Svoboda vzpomíná, že původním záměrem souboru bylo udělat pouze scénické čtení s úryvky z odposlechu. Potom však zásluhou své manželky získal kompletní přepis a po jeho přečtení se soubor rozhodl převést nahrávku do dramatické podoby. „Myslím, že to je docela tragická figura, mladá slečna, která vlastně zatočila s celou politickou reprezentací a takřka položila vládu. A já myslím, že tomu ještě není konec,“ hodnotí roli poslankyně Pavelka.

Kristýna Kočí:

„Nečekala jsem to, řeč nebyla určená na veřejnost. Všichni vědí, jak se projevuji na veřejnosti. Musela jsem se omluvit zejména svým rodičům, moje maminka je velmi kultivovaná bytost a byla úplně v šoku z toho, jak na té nahrávce hovořím, a ano, mrzí mě to i ve vztahu k veřejnosti.“

Barbora Poláková je v této divadelní interpretaci představitelkou hlavní role. Osobně je přesvědčena, že nešlo o žádnou záměrnou manipulaci, jak tvrdila Kočí. „Tak nějak lidsky 'po holkovsku' mi přišlo divný, že mluví tak hrozně sprostě, když to pak označila za cílenou lež. Když ví, že ji někdo nahrává, tak se přece jako každý bude snažit vypadat líp,“ je přesvědčena mladá herečka.

Pavelka je přesvědčen, že pokud se někdo pohybuje v mediálním prostoru tímto způsobem, musí s podobnými aktivitami počítat. „Nám to přišlo tak komické, tak absurdní, tak nehorázné, tak blbé, že nám to přišlo dost dobré jako absurdní hra. Vy politici byste měli být seriózní, zodpovědní, a tady se to trošku nepovedlo,“ dodává Svoboda při konfrontaci s poslankyní.

Odborníci dávají za pravdu poslankyni

Kristýna Kočí byla podle svých slov hrou otřesena a zděšena z představení a předala celou záležitost svým právníkům. Tvrdí totiž, že jedna věc je být veřejně činnou osobou a druhá věc je záležitost základních autorských a osobních práv. Pavelka se ovšem domnívá, že hra by byla žalovatelná pouze ve chvíli, kdyby odposlech vyšel v tištěné podobě, tedy že by ho sama Kočí napsala.

Petr Pečený:

„Nehodnotím obsah toho textu, ani motivy lidí, kteří to vyprodukovali, ale ti, kteří to dále užívají, nejspíš sázeli na to, že dotyčný je v takové situaci, že mu to bude tak nepříjemné, že tu věc už dál řešit nebude. Ale v tomto případě, jestli autorka podá žalobu, tak si myslím, že bude mít šanci na úspěch.“

S tímto výkladem ale nesouhlasí odborník na autorské právo Petr Pečený: „Z autorského zákona vyplývá, že se jedná o jedinečné dílo autora, vyjádřené ve vnímatelné podobě, a pokud nějaké divadlo zpracovalo ten text, tak to už samo o sobě jedinečné bylo, a vnímatelná podoba vznikla už tím, že to někdo nahrál. V podstatě se jedná o autorské dílo, a kdo chce takové autorské dílo užívat, musí samozřejmě s autorem uzavřít licenční smlouvu na užití toho díla,“ vysvětluje Pečený.

Další z oslovených expertů Ludvík Kummer argumentuje příkladem z Německa, kdy jeden místní umělec použil ve svém díle jednu větu, kterou pronesl na jakési autogramiádě tehdejší kancléř Gerhard Schröder. Větu „Přineste mi láhev piva, nebo budu stávkovat a nebudu dávat dále autogramy“ zrapoval, udělal z ní písničku, která vyšla na CD a Schröder je dodnes uveden jako spoluautor díla.

Pavelku rozhodnutí poslankyně se soudit příliš nepřekvapilo. „Myslím, že to je jenom pokračování toho tragického osudu, že slečna se prostě dostala do nějakého soukolí, běhu dějin, který přestala ovládat, a teď bude hledat různé způsoby, jak se toho příběhu zmocnit. Jak si ho udržet a jak ho ovládnout,“ uzavírá herec.