Přímá volba prezidenta oslabí už tak křehké vlády, zní od politologů

Praha - Zavedení přímé volby prezidenta by podle politologů vedlo k rozkolísání parlamentního systému, smysl by měla jen při přechodu na minimálně poloprezidentský systém. Hlava státu, kterou by místo zákonodárců mohli vybrat všichni voliči, by kvůli tomu měla silnější postavení, které by nutně oslabovalo vládu. Politologové různého zaměření se na tom dnes shodli na konferenci v Senátu, která byla věnována důvodům i důsledkům změny způsobu vybírání hlavy státu.

„Můj názor, ale také všech kolegů, kteří tu dnes vystoupili, je ten, že pro parlamentní systém ČR přímá volba prezidenta vhodná není,“ řekl pro ČT politolog Tomáš Lebeda. Podle jeho slov se česká politologická obec shoduje v základním předpokladu, že nepřímá volba prezidenta nijak neohrožuje politický a ústavní systém v ČR. Proto není nutné tuto otázku vůbec řešit. Mezi vážnými problémy jmenoval třeba slabé vlády nebo stranictví. „Shoda dnešních příspěvků je naopak taková, že přímá volba prezidenta by mohla stávající situaci v mnoha ohledech zhoršit,“ zdůraznil Lebeda.

Posílení legitimity hlavy státu by podle něj mohlo vést k dalšímu oslabení pozice vlády, přitom připomněl, že v čele České republiky se od roku 1996 vystřídalo 10 vlád. „To je průměrná délka jednoho a půl roku na jednu vládu, to je ohromná vládní nestabilita. Přímo volený prezident s posílenou legitimitou by ještě dále ohrožoval sílu, stabilitu a akceschopnost vlád,“ prohlásil pro ČT Lebeda.

Stejně jako Tomáš Lebeda i další politolog Michal Klíma upozorňuje, že už dnes existuje napětí mezi prezidentem a premiérem v čele vlády. Klíma, který je rektorem Metropolitní univerzity Praha, varoval stejně jako Tomáš Lebeda z olomoucké univerzity před konflikty a spory přímo voleného prezidenta s vládou, pokud by patřili k opačným stranám politického spektra. Podle něj by bylo vhodnější posílit soudržnost vládních většin například konstruktivním hlasováním sněmovny o nedůvěře vládě, kdy by měla být známa podoba příštího kabinetu, nebo dvoukolovou většinovou volbou sněmovny.

Proti změně způsobu volby dolní komory se postavil profesor politologie Miroslav Novák z Karlovy univerzity, podle něhož by to oslabilo standardní politické strany a „měli bychom samé Věci veřejné“. V otázce přímé volby prezidenta ale s Klímou souhlasil. Podle Nováka je v Česku tradice prezidentů, kteří překračují své pravomoci, a přímo volená hlava státu by k tomu mohla využívat argument, že byla zvolena nadpoloviční většinou občanů. Za nedostatečný důvod označil Novák to, že si přímou volbu přeje podle průzkumů většina občanů, neboť veřejné mínění je podle něj proměnlivé.

Děkan Právnické fakulty Karlovy univerzity Aleš Gerloch podotkl, že v zemích EU systém přímé volby prezidenta převažuje v poměru 12:8, přičemž zbývajících sedm států jsou konstituční monarchie. Podle Gerlocha by bylo bez ohledu na způsob volby vhodné upravit kompetence hlavy státu, který má už nyní relativně silné postavení. Gerloch navrhl například svěřit jmenování části ústavních soudců dalším ústavním instuticím nebo možnost odvolat prezidenta za porušení svrchovanosti a celistvosti republiky a demokratického řádu země.

Vydáno pod