Rok po volbách – z nadějí zbylo rozčarování a deziluze

Praha - Je to právě rok, co se lidé postavili k volebním urnám a rozdali politické karty - 28. a 29. května 2010 rozhodli o novém složení Poslanecké sněmovny. Skutečnost, že voliči poslali do poslaneckých lavic 114 nových zákonodárců, byla ve společnosti vnímána jako volání po změně politického stylu. Novinové titulky dokonce psaly o politickém zemětřesení a vzpouře voličů. Z voleb vzešla trojkoaliční vláda rozpočtové zodpovědnosti. Po roce ji ale stále víc než práce na slibovaných reformách zaměstnává řešení vlastních afér. Pokud by tehdy měla společnost dnešní zkušenosti s novou sněmovnou, zdaleka by tolik optimismu a nadějí s novými politiky nespojovala.

Dnešní pohled na rok od voleb u politologů a novinářů vyvolává spíše rozčarování, deziluzi či nenaplněné naděje. „Nové tváře sněmovně jinou než vizuální změnu příliš nepřinesly,“ tvrdí Erik Tabery, komentátor časopisu Respekt. 

Iniciativa Defenestrace.cz, která lidem před volbami ukázala, jak na kandidátce kroužkovat, i dnes ,po roce od voleb, přes obecné rozčarování tvrdí, že jejich akce měla smysl. „Když chcete vypěstovat černou růži, tak to neuděláte za jednu selekci, to je potřeba řada selekcí,“ domnívá se František Janouch, zakladatel iniciativy. 

Radek John:

„Nás zase samozřejmě tím pučem zatlačili a zadupali do země, ale to je ideální místo, abychom teď tou prací ukázali, že jsme užiteční.“

Snaha po změně do vysoké politiky katapultovala dvě strany - TOP 09 a Věci veřejné. Značka TOP 09 sice byla nová, ale tváře, které ji reprezentovaly, mnohdy zas tak úplně nové nebyly. Věci veřejné byly nové ve vysoké parlamentní politice, zkušenosti nicméně sbíraly již dříve, a to na komunální úrovni, zejména na Praze 1. TOP 09 pod vedením dvojice Schwarzenberg a Kalousek se i po roce těší oblibě u voličů, nicméně podle politologů je otázkou, jak dlouho tento tandem vydrží. Naopak Věci veřejné poté, co na veřejnost prosakují informace o různých podezřelých praktikách, postupně padají hluboko pod práh volitelnosti.  

Stejně tak ODS, která těsně před volbami přepřáhla z Mirka Topolánka na Petra Nečase, se dál potýká s propadem voličské důvěry. Stejný problém má i sama vláda, ministrům věří míň než pětina lidí. A logicky ze situace nejvíce těží sociální demokracie, která se ve své opoziční roli příliš snažit nemusí. V současné době by opět vyhrála volby, otázkou zůstává, s kým a jestli by vůbec složila vládu.