Jednotné zkoušky na učilištích mají zachránit pověst českých ručiček

Praha – Horkým tématem posledních dní se staly státní maturity. Ve stínu diskuzí však jednotné závěrečné zkoušky skládali i žáci odborných škol. Nové zadání připravilo ministerstvo spolu s Národním ústavem odborného vzdělávání a letos se k němu přihlásily tři čtvrtiny učilišť. Nové jednotné zadání se však od stávajících zkoušek formálně výrazně neliší. Učně čekají písemné i ústní zkoušky, největší důraz se však klade na praktické úkoly.

Opravit vodní čerpadlo, závadu traktoru nebo seřídit ventily čtyřválcového motoru – tak vypadá běžná součást praktické závěrečné zkoušky v odborných učilištích. Mnoho změn nedozná ani s jednotnou formou pro všechny. Praktická část závěrečné zkoušky je rozdělená do dvou až tří dnů. Během té doby musí žáci splnit šest předepsaných úkolů.

Sjednocená zkouška má navrátit důvěru v řemeslníky. Pořekadlo zlaté české ručičky už podle zasvěcených totiž dávno ztratilo svůj význam. Učni často nemají o řemeslo zájem a stížnosti zaměstnavatelů se tím hromadí. „Školy je víceméně berou hlavně proto, že na ně dostanou peníze. Ti lidé si jdou jenom pro výuční list,“ říká majitel truhlářství Jiří Vaněček.

Na jednotném systému tak ve vlastním zájmu spolupracují i firmy. Výuční list s razítkem nové závěrečné zkoušky pro ně má být zárukou kvality. „Aby elektrikář, řekněme z Aše, měl stejnou úroveň jako elektrikář z Karviné, čili aby fungovala určitá forma standardizace,“ dodává ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka. Ministerstvo školství chce povinné zkoušky zavést do dvou let.