Praha – Častěji než obvykle by měli řidiči zastavovat na delších cestách během parných letních dnů. Je třeba také dostatečně pít, upozorňují odborníci. Lidé s onemocněními, která se týkají krevního oběhu, by v horku za volant neměli usedat. Horké počasí řidiče výrazně rozptyluje – snižuje koncentraci a zpomaluje reakce. Je také vhodné mít vůz vybaven klimatizací a cestovat se spolujezdcem, který může kontrolovat řidičovu pozornost.
Řízení v horku je nebezpečné, vyžaduje časté přestávky
Když je teplota vzduchu třicetistupňová, bývá v autě nevybaveném klimatizací za jízdy asi o deset stupňů více – i když se větrá. V tmavých vozidlech bývá ještě tepleji. Použití klimatizace pomáhá, řidiči se ale nesmějí unáhlit a nastavit prudké chlazení.
Dopravní psycholog Karel Havlík upozornil, že v horku se zrychluje krevní oběh, stoupá tlak, člověk se potí. Za den tak tělo ztratí až litr vody. Houstne proto krev a srdce musí k zachování krevního oběhu vynaložit větší množství energie, které se pak nedostává pro výkon duševních funkcí, jako je řízení. Řidič by proto měl v horkých dnech vypít až čtyři litry – nejlépe vody nebo slabého čaje. Není ale vhodné „vsáknout“ naráz celou dvoulitrovou lahev. Menší dávky tekutin dokáže organismus lépe využít.
Z hlediska řidiče je nejlepší čas k odjezdu například na dovolenou časně ráno. V největším horku kolem poledne je potom dobré zastavit a pobýt ve stínu.
Lékaři radí lidem s nemocným srdcem, vysokým tlakem a těm, kteří přežili infarkt, aby ve vedrech vůbec nesedali za volant. Kardiaci by neměli cestovat v největším horku kolem poledne a měli by se vyhnout tělesné námaze, která rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, což namáhá srdce. Totéž platí pro seniory.