Reportéři ČT: Máchův Máj je inspirovaný skutečností

Praha – Málokdo asi ví, že slavné dílo Karla Hynka Máchy Máj je postavené na reálném základě. Ti, co ve školních letech knihu četli, znají hlavního hrdinu, Viléma. Ve skutečnosti šlo ale o Ignáce Šiffnera z Mladé Boleslavi, který se stal otcovrahem. Jeho životní příběh Máchu natolik zaujal, že ho vetkl do svého básnického psaní. Dívku, kvůli které Šiffner vraždil, pojmenoval Mácha jako Jarmilu, jejíž sebevraždu naznačil skokem do jezera. A kdo byla ve skutečnosti Jarmila? Jmenovala se Rozina Trauslinová a pocházela z Dubé.

Karel Hynek Mácha se při psaní Máje inspiroval příběhem, který se odehrál i ve skutečnosti. Více jak půlstoletí před tím, než začal básník navštěvovat svého přítele Eduarda Hindla v Doksech, zavraždil v nedaleké Dubé jistý Ignác Šiffner svého otce, který mu bránil ve vztahu s dívkou. Hrůzný čin dokládá zápis dubského faráře Ambrože Glassera v Pamětní knize. Tam se píše, že dne 7. května roku 1774 se stala smutná událost. Ignác Schiffner, jediný syn svého otce, vyrazil na pole poblíž sochy svatého Prokopa za svým otcem, měšťanem a toho roku konšelem v Dubé, který právě na tom místě pracoval a přisekával opěrné tyče na své chmelnici. Syn se k němu přiblížil, aniž by si ho otec všiml, a zasadil mu tyčí několik smrtelných ran do hlavy. Otec se nic netuše zhroutil a nevinně zemřel rukou svého surového syna.

Smolná kniha
Smolná kniha
Více fotek
  • Smolná kniha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2710/270987.jpg
  • Krajina Máje autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2710/270988.jpg

Mácha se silným příběhem otcovraždy inspiroval a vtiskl jej do hlavní dějové linky básně Máj, kde vůdce loupežnické bandy Vilém zabije svého soka v lásce, o němž neví, že je to jeho otec, který se jej v dětství zřekl. Svedená Jarmila se ze zoufalství vrhá do jezera. Otcovrah Vilém je popraven. Mácha vykreslil Viléma jako loupežníka, motiv vraždy jako vyústění milostného trojúhelníku. Skutečný motiv Šiffnerova činu ale patrně nebude nikdy znám. Výslechové protokoly byly údajně spáleny někdy koncem 19. století, když si s nimi jistý archivář měl zatopit v kamnech. Otcovraha neminul nejvyšší trest, stejně jako Viléma v Máji. Ignác Šiffner byl uvězněn ve sklepení budovy Kriminálního soudu v Mladé Boleslavi. Ve vlhké kobce čekal na svou popravu přes dva měsíce. Odvolal se k apelačnímu soudu, ale jeho žádost byla zamítnuta. Poprava lámáním kolem byla vykonána na mladoboleslavském popravišti.

Osud Jarmily odhaluje smolná kniha nalezená v Praze

Zatímco Šiffnerův zločin i trest je z dobových pramenů známý, dosud se nevědělo nic o jeho milé. Mácha v Máji naznačuje sebevraždu Jarmily skokem do jezera den před Vilémovou popravou. "Nové poznatky přinesla takzvaná smolná kniha, která byla před několika lety objevena v jednom pražském antikvariátu a zakoupena pro oblastní archiv v Praze, který provedl odborné ošetření a předal ji do našeho fondu archivu města Mladá Boleslav,„ podotkl ředitel Státního okresního archivu Mladá Boleslav Jan Šimonek. Ze zmíněného dokumentu se dozvídáme důležitou informaci, kterou neznaly celé generace máchovských badatelů - skutečné jméno literární Jarmily. “Dne 3. srpna 1755 se narodila a téhož dne byla pokřtěna Anna Rosina, z manželství Josefa Traussla a Rosiny, poddaných bubenských," řekl Šimonek. Ze Smolné knihy zjišťujeme také dosud neznámé okolnosti otcovraždy.

Poprvé vychází na světlo, že Rosina byla v době otcovraždy s Ignácem těhotná, a že měla za úkol obstarat pro chystanou vraždu jed. Trest se nevyhnul ani jí. „Rosina Trauslin kvůli tělesnému smilnění s Ignácem Šiffnerem a dále kvůli jedu, který žádala od felčara Antona Štroheho, se přenechává k trestu šesti neděl v železech a poutech obci, kde se zdržuje, nebo budiž odsouzena k práci u vrchnosti,“ podotkl Šimonek. Co bylo ale důvodem plánované vraždy? „Jedna z možností je, že se neměli rádi otcové, a tudíž otec Šiffner nepřál tomu, aby si vzal z toho znepřáteleného sobě rodu dívku. Druhá možnost byla naznačena už před léty v publikaci pana doktora Ivanova, že by otec mohl mít zálusk na synovu nevěstu,“ podotkl Šimonek.

Možná, že Karel Hynek Mácha v Máji skutečně popsal pravdu. Podle jedné dnes už nezvěstné místní kroniky prý Rosina měla mít současně poměr s Ignácovým otcem. To by mohlo být spouštěcím impulsem pro jinak nepochopitelnou agresi bezproblémového syna vůči vlastnímu otci. Zatímco život Ignáce Šiffnera vyhasl na popravišti, osud těhotné Rosiny se odvíjel dál. A tak se vydáváme po jejích stopách, po propuštění z žaláře se vrací do rodného domu v Dubé. Z převodů nemovitosti se zjistilo, že rodina Trauselů žila v Dubé až do třicátých let 20. století, kdy se přestěhovala do České lípy a po II. světové válce se stala součástí odsunu německého obyvatelstva z území Sudet. V současné době žijí potomci tohoto rodu nedaleko Drážďan.