Senátoři zřejmě dají častější střídavé péči červenou

Praha - Senát se patrně postaví proti předloze, podle níž by měly děti po rozchodu rodičů častěji končit ve střídavé péči. Ústavně právní výbor horní komory dnes senátorům doporučil, aby ustanovení z novely zákona o rodině vypustili a předlohu vrátili sněmovně jen s úpravou lhůty pro popření otcovství. Senát bude o předloze poslance Pavla Staňka (ODS) rozhodovat na schůzi, která začne příští středu. O situaci dětí po rozvodu rodičů dnes jednal i vládní výbor pro práva dítěte. Vyjádřil jednomyslný nesouhlas s tím, aby do střídavé péče byly umisťovány děti automaticky vždy, když to je možné. Podle výboru by soudy měly upřednostnit „nejlepší zájem dítěte“ před zájmem matky nebo otce.

„Navrhovaná úprava jakoby nutila soudce přistupovat ke střídavé péči možná i v případech, kdy by to nemuselo být v zájmu dítěte,“ uvedl senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Podle senátorky Jiřiny Rippelové (ČSSD) je střídavá péče nařizována už dnes a „není s tím sebemenší problém“. Ke kritikům se připojila i Soňa Paukrtová (TOP 09 a Starostové). Pro vypuštění ustanovení o střídavé péči byli všichni přítomní členové výboru kromě Jiřího Čunka (KDU-ČSL), podle kterého by zákon nutil soudce zdůvodnit, proč ji nenařídili. Staňka dnešní usnesení senátního výboru zklamalo. „Mám pocit, že určité vzdorování tady spíš vyplývá z nepochopení toho návrhu, nicméně jsem to očekával,“ řekl ČT.

Druhou část novely o popření otcovství označil Dienstbier za bezrozpornou. Lhůta k popření otcovství se změní ze současného půl roku od narození dítěte na půl roku od chvíle, kdy muž nabude podezření, že otcem ve skutečnosti není, nejvýše však do tří let od narození dítěte. Tato úprava by se ale měla vztahovat pouze na děti narozené v manželství. Je reakcí na verdikt Ústavního soudu. 

Video Reportáž Evy Davidové
video

Reportáž Evy Davidové

Dosud je střídavá péče nařizována zhruba u tří procent dětí. Novela, kterou v červnu přijali poslanci, by měla číslo výrazně zvednout. Kritici ale argumentují tím, že se nikdo neptá na názor dětí. Ty se totiž potom musí vypořádávat se dvěma domovy, školami, kamarády, ale i problémy. „Samozřejmě škola musí být jedna, aby těch změn nebylo příliš,“ konstatovala matka Natálie Pivoňková. 

Zatímco v roce 2005 soudy rozhodly o střídavé péči ve 432 případech, loni to bylo 867. Podle poslanců je to ale málo. Soudy by podle novely měly volit střídavou péči jako první možnost. „Když budou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a budou mít zájem a nebude-li to v rozporu se zájmy dítěte, tak soud nařídí střídavou výchovu,“ řekl poslanec za ODS Pavel Staněk. O možnost rozhodovat individuálně by ale soudci úplně nepřišli. Stále se můžou odvolat na zájem dítěte.