Na Ptačí potok dorazili těžaři, kácejí však v povolené zóně

Modrava (Klatovsko) – Poprvé od začátku blokády ekologů dnes do lesů kolem Ptačího potoka u Modravy dorazili dřevorubci s pověřením kácet označené stromy kvůli kůrovcové kalamitě. Na zhruba deset zahraničních dělníků zde čekalo 28 aktivistů, kteří kácení lesů na některých místech bezzásahové zóny považují za nelegální a vzhledem k řešení kůrovcové krize za neefektivní. Dřevaři však demonstrantům sdělili, že nemají dnes v úmyslu kácet v bezzásahové zóně a odešli do lesa, kde se těžit smí. Správa parku mezitím ve Vimperku uspořádala tiskovou konferenci, kde hodnotila dosavadní řešení kůrovcové kalamity. Podle správy je situace nejhorší na západní části Šumavy, které hrozí, že by příští rok mohla být kompletně bez smrkového porostu.

Aktivisté blokující těžbu stromů v oblasti Ptačího potoka dnes odvolali nejvyšší pohotovost. „Pohovořili jsme i s šéfy těch dělníků. Tvrdí nám, že dnes budou jen mimo bezzásahovou zónu a že si nepřejí žádné konflikty,“ uvedl přírodovědec Mojmír Vlašín.

Aktivisté chtějí svou přítomností bránit údajně nelegálnímu kácení stromů napadených kůrovcem. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha Správa Národního parku Šumava nemá ke kácení udělenou výjimku k použití technologií, které narušují strukturu a funkci ekosystému, a nemá zpracovaný vliv na lokalitu Natura 2000. Podle právního rozboru, který si nechali udělat správci parku u advokátní kanceláře zaměřující se na problematiku životního prostředí, ale prý „naturové“ hodnocení v tomto případě nepotřebuje.

Ekologové hodlají na místě zůstat tak dlouho, dokud správa parku od kácení v lokalitě neupustí, nebo dokud ho nezastaví policie či Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na obě instituce již směřovali svou stížnost.

Správa parku: Zákrok proti kůrovci je nutný

K problému rozšíření kůrovce se dnes vyjádřil před novináři také ředitel národního parku Jan Stráský a postoj správy obhajoval s tím, že zákrok člověka je v současné chvíli nutný. „Po nástupu do své funkce jsem předpokládal, zřejmě mylně, že všichni chápeme, že se něco na Šumavě musí dít jinak, poněvadž jinak by obměna vedení parku byla zbytečná,“ uvedl Stráský a zároveň dodal, že nic nenasvědčuje tomu, že by kůrovcová katastrofa ustupovala.

Stráský rovněž uvedl, že nechtějí, aby jim konflikt s ekology zabránil v ochraně lesů obce Kašperské Hory. Ty jsou totiž velmi blízko kůrovcem zasažené lokality v parku a hrozí, že se na ně kůrovec rozšíří. Těžba na Ptačím potoce je podle Stráského legální. Oblast byla v dubnu rozhodnutím ministra životního prostředí Tomáše Chalupy vyjmuta z bezzásahových zón. Nepotřebují tedy žádnou výjimku, aby zde mohli kůrovcem napadené stromy porážet, dodal Stráský.

Jan Stráský, ředitel Národního parku Šumava:

„Oblíbeným tvrzením kritiků je volání po kompromisu, ten však není možné hledat v tom, že s kůrovcem budeme bojovat, a zároveň mu umožňovat vhodné podmínky.“


Poslední letecké snímkování šumavských lesů podle vedení parku potvrdilo další rozšíření plochy zasažené kůrovcem. Jediná možnost, jak zastavit současnou gradaci kůrovce, prý tudíž spočívá v tom, že se mu lidé postaví razantně, i za cenu nežádoucích holin. „Pakliže to neučiníme, hrozí, že do tří let nebude na západní části Šumavy žádný smrk,“ varoval náměstek ředitele správy parku Jiří Mánek.

V oblasti podle šumavského parku převažují málo odolné smrkové stromy a chybí listnaté, které by byli přirozenou bariérou. Podle odhadů správy letos množství napadených stromů přesáhne 3 miliony kubíků dřeva, kůrovec se navíc začal rozšiřovat i na mladší stromy.

Video Brífink Správy Národního parku Šumava
video

Brífink Správy Národního parku Šumava

Vedení národního parku jsou mimo jiné vyčítány zásahy do vysoko položených a vzácných lokalit kolem Modravy. Podle stínového předsedy vědecké rady šumavského parku Jakuba Hrušky by se tyto nejvzácnější lokality měly ponechat spontánnímu vývoji a mechanické i chemické zásahy nasadit ve zbytku lesů, které lidé již v minulosti měnili umělým vysazováním smrčin. „Na Šumavě dnes je prostor, abychom strategicky vymezili 30 procent jako bezzásahové zóny a ve zbytku zúčtovali s kůrovcem v pásmu původně smíšených lesů, které byly přeměněny na smrkové,“ řekl Hruška.

Navrhuje tak vyčlenit do přísně chráněného bezzásahového pásma 30 procent plochy lesů. „Nejvyšší horské polohy se s kůrovcem vypořádají zcela samostatně bez pomoci člověka. V těch zbývajících 70 procentech je zásah člověka bezpodmínečně nutný, ale přijde mi to jako hašení požáru od prostředka. Nezačneme tam, kde ten les je přírodní a kůrovcovou kalamitu zvládne sám, ale tam, kde ten les není původní, a kde z toho může být veliký problém,“ dodal Hruška.

Strom napadený kůrovcem
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Park v pondělí oznámil, že tlaku aktivistů neustoupí. V místě je podle názoru správy třeba pokácet kolem 3 000 stromů napadených kůrovcem. Pokud prý nebudou pokáceny, kůrovec z nich vyletí a zničí mnohem víc stromů. Z jednoho nezpracovaného stromu je při dalším rojení napadeno dalších osm až deset stromů. „Pokud bychom nyní neměli proti kůrovci zasáhnout, kůrovec může ještě toto léto zahubit dalších 30 tisíc stromů,“ uvedl Jiří Mánek ze správy parku.