Klaus uvítal na Hradě krajní pravici, přišla blahopřát

Praha – Prezident Václav Klaus přijal na Hradě začátkem července Františka Červenku, který mu přišel gratulovat k 70. narozeninám. Červenka je ovšem někdejší šéf radikální strany Národní sjednocení, v letech 2004 až 2006 byl její vůdčí osobností a účastnil se i několika demonstrací krajní pravice. Stál v čele průvodu a promlouval megafonem k demonstrantům jako hlavní řečník. Na případ upozornila Mladá fronta Dnes.

Červenka několikrát vyzýval k vytvoření národního státu. „V tomhle období tito lidé nastartovali aktivitu dalším skupinám, které pak převzaly hlavní sílu české ultrapravice,“ myslí si o Červenkovi Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost. Červenka se přátelí se stoupenci pravice Ladislavem Bátorou a Tomášem Vandasem – šéfem Dělnické strany, kterou loni zrušil Nejvyšší správní soud.

Červenka také v minulosti ostře vystupoval proti vstupu Česka do Evropské unie. „Apel proti EU je takovým hlavním tmelem, které spojuje většinu krajně pravicových skupin takového toho konzervativně-nacionalistického charakteru, kam on nepochybně patří,“ komentuje Červenkovy postoje odborník na extremismus Jan Chvátal.

Reportáž Barbory Jelínkové (zdroj: ČT24)

Pravice si dala na Hradě dostaveníčko

Na začátku letošního července přichází Červenka popřát prezidentu Klausovi k jeho 70. narozeninám. Kromě něj přijal prezident Klaus na Hradě také bývalého volebního lídra Národní strany Ladislava Bátoru a tři další členy skupiny D.O.S.T., která má blízko ke krajní pravici. Klaus tak dal podle Cakla signál menšinám a jednotlivcům, že to jsou pro něj legitimní názory.

Společná schůzka trvala asi půl druhé hodiny. Hrad v ní ani ve složení gratulantů ale problém nevidí. „Na Hradě jsem viděl už dost zlých existencí schopných ublížit člověku, zejména mezi novináři. Nemyslím, že se to dá říct o pánech z iniciativy D.O.S.T.,“ vzkázal z Hradu prezidentův tajemník Ladislav Jakl.

Členové skupiny D.O.S.T. také prezidentovi předali dopis. V něm mu děkují za jeho přízeň, kterou otevřeně vyjádřil Ladislavu Bátorovi v době, kdy se měl stát náměstkem ministra školství. Tehdy proti jeho působení ve vedení resortu vystoupila řada politiků a organizací.