Odškodnění za soudní průtahy přibývá

Praha - V Česku roste počet žalob, kterými se lidé domáhají náhrady škody za průtahy soudů a chyby úředníků. Jen loni stát na odškodném zaplatil celkem 300 milionů korun. Počet žalob o náhradu škody rok od roku roste, úměrně s tím ale i počet zamítnutých žádostí. Konkrétní viníci však často zůstávají bez postihu. Stát po nich totiž částky může, ale také nemusí vymáhat. Někteří politici i soudci proto volají po změně zákona, chtějí, aby stát škody vymáhal vždy.

V loňském roce si soudně odškodné vymohlo 21 procent stěžovatelů a vysoudili průměrně 155 tisíc korun. Vedle soudních průtahů platila ministerstva i za chyby vlastních úředníků. Po nich může stát zpětně peníze vymáhat, v praxi to ale dělá jen minimálně. „Chybí tady ta koncovka, volat k odpovědnosti jednotlivce, kteří jménem státu rozhodli nezákonně anebo volili nesprávný úřední postup,“ je přesvědčen předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Například ministerstvo spravedlnosti za posledních pět let vymáhalo tento takzvaný regresní nárok pouze po dvaceti lidech, což není ani procento z celkového počtu žalob. Úřad je ovšem specifický tím, že pod něj spadají i soudci, u kterých se podobné případy řeší kárným řízením.

Graf sporů o náhradu škody
Graf sporů o náhradu škody

Kancelář ombudsmana ale prověřila i další ministerstva a s podobným výsledkem. „zjistili jsme ne příliš uspokojivý stav. My těm úřadům vytýkáme, že velice málo a někdy vůbec neposkytnou tu satisfakci dobrovolně,“ tvrdí veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

Podle poslance TOP 09 Stanislava Polčáka by situaci mohl vyřešit jeden přepis v paragrafech. Ze slova „může“ by se stalo „musí“. „Jedná se o drobnou změnu zákona, ale může mít velmi zásadní dopad na veřejné rozpočty a hlavně na kvalitu veřejné správy,“ soudí Polčák. Pokud návrh posvětí i koaliční partneři, měl by se do sněmovny dostat na podzim.