Svatá Anna byla údajně matkou Panny Marie a tedy babičkou Ježíše Krista. Mezi věřícími patří k nejuctívanějším světcům, a to i přesto, že v kanonických evangeliích, které tvoří Nový zákon, o ní a jejím muži svatém Jáchymovi zmínky nejsou. Jejich jména jsou uvedena pouze v apokryfním evangeliu svatého Jakuba. Svátek svaté Anny je od dob papeže Řehoře XIII. slaven společně se svátkem svatého Jáchyma 26. července. K datu se váže pranostika:„Svatá Anna, chladna z rána“.
Babička Ježíše Svatá Anna přináší chladná rána
Manželé Jáchym a Anna byli údajně prosperující pastýři, kteří výtěžek svého hospodářství dělili mezi jeruzalémský chrám, pomoc chudým a vlastní potřeby. Jelikož se jim dlouho nedařilo mít děti, odešel Jáchym do pouště, kde se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny a slíbil jim narození dítěte. Dceru, která se jim potom narodila, pokřtili Marie. Otec zemřel krátce po jejím narození, Anna se údajně dožila vysokého věku.
Anna je patronkou Bretaně, Québeku, Florencie, Innsbrucku či Neapole. Obrací se na ni především ti, kteří prosí za šťastný sňatek a manželství, za požehnání dětí, za šťastný porod, je považována za patronku matek, vdov, žen v domácnosti, ale například i horníků, tkalců, mlynářů, čeledínů, krejčích a krajkářů. Zbožní křesťané se k ní často modlí za déšť. Často bývá zobrazována s nezletilou Marií či s Marií a malým Ježíšem.
Svatá Anna byla široce uctívána v lidových vrstvách i bez oficiálního požehnání církve. Doložen je až dopis papeže Urbana VI. z roku 1378, kdy povoluje Anglii uctívání sv. Anny jako světice. Anenská tradice dosáhla vrcholu v15. a16. století, když papež Sixtus IV. přijal Annu roku 1481 do římského kalendáře a jeden z jeho pozdějších nástupců Řehoř XIII. ustanovil její slavnost v roce 1584 na 26. července.
Pranostika Svatá Anna - chladna z rána má svoje opodstatnění. Během dne má ještě slunce sílu, teploty často překračují 30 stupňů, ale za jasných nocí dochází k ochlazování zemského povrchu. Meteorolog Jan Šrámek k tomu pro ČRo doává. „V žádném případě to není odezva na nějaké pravidelné ochlazení na konci července. Hlavní příčinou chladných rán v polovině prázdnin bývá prodlužující se noc. Oproti letnímu slunovratu je noc delší o jednu hodinu a to bývá znát.“