I rok po povodni obce na Frýdlantsku likvidují následky

Praha – Ve stínu nedávných hrozeb opětovně rozvodněných řek si obyvatelé severu Čech připomínají smutné výročí. Při velké vodě před rokem zemřelo na Děčínsku a Frýdlanstku pět lidí a téměř tři tisíce domů bylo více či méně poničeno. Obyvatelé mnohých vesnic ještě dnes obnovují svá bydliště od loňského léta. Výraznou měrou jim v záchraně pomáhaly neziskové organizace. Například Člověk v tísni rozdělil do postižených míst občanské příspěvky o výši 52 milionů korun a ve středu má veřejnosti představit detaily o tom, kam peníze konkrétně putovaly. Spolu s Charitou Česká republika a Adrou dal Člověk v tísni dohromady částku 80 milionů korun.

Stejně jako před rokem se i letos po vydatných deštích několikanásobně zvýšila hladina řeky Smědé. Tehdy však místní obyvatele zasáhla o poznání více – jen v Raspenavě řeka strhla 3 mosty a 11 lávek. Povodeň zasáhla více než polovinu všech raspenavských domů a obec se stále jen pomalu vrací k normálu.

Češi i při loňských katastrofách projevili lítost nad svými spoluobčany a prostřednictvím dobrovolných darů poslali desítky milionů korun. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka šlo téměř 60 procent vybraných peněz přímo konkrétním rodinám a domácnostem.

I přes finanční dary se však mnozí lidé jen těžko navrací do životů před povodňovou vlnou. Některé domy sice vydržely stát i poté, co se jimi přehnala voda, jejich rekonstrukce však stále není u konce. A to i přesto, že někteří kvůli práci na opravě rodinného domu přišli i o vlastní zaměstnání, jako pan Petr Jakl. Patří však alespoň k těm, kterým se podařilo z větší části dům zrekonstruovat.

Podle místních potrvá zhruba 10 let, než se město z povodně vzpamatuje – pokud prý nepřijde další katastrofa. Příklad Raspenavy je podobný situaci ve většině okolních obcí. Projekty na opravu jsou zde i rok po povodních stále jen na papíře. „Vzhledem k tomu, že místní občané mají srovnání se sousedním Německem, kde už ty úpravy jsou dokončeny, tak se tak trochu ptají, jak je možné, že u nás to takhle nefunguje,“ řekl starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.

Obce totiž musí úřadům prokázat, že peníze, o které žádají, využijí výhradně na odstraňování škod po povodních. „Už teď lze uplatňovat u povodní zrychlené výběrové řízení, ale nejde to, pokud jde o dlouhodobě zanedbanou krajinu,“ uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Kvůli složité byrokracii tak většina stavebních prací začíná až s ročním odstupem.