Na Šumavě se kácí, žaluje a hladoví. V Senátu diskutuje

Modrava - V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy pokračuje kácení a odkorňování kůrovcem napadených smrků. Desítky aktivistů se dál snaží dřevařům v práci bránit, na místě dohlíží policie. Na protest proti aktivistům a na podporu parku začala jedna lékařka z jihu Čech dokonce držet hladovku. Ekologové naopak podali další žalobu proti správě národního parku. Kůrovcová kauza se řeší i na schůzi v Senátu, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa tam oznámil, že do první bezzásahové zóny Šumavy by měla spadat zhruba čtvrtina rozlohy parku. Vědci by chtěli prosadit až 30 procent.

Plán, aby do první bezzásahové zóny Šumavy spadala až čtvrtina území Parku, chce Chalupa realizovat v rámci chystaného nového zákona o národním parku. Na 25. srpna proto svolal jednání se zástupci krajů a vědců o tomto dokumentu. Vědci, kteří protestují proti současnému kácení na Šumavě, by si však přáli až 30 procent parku bez zásahů. Návrh zákona z Plzeňského kraje, který leží od minulého týdne ve sněmovně, naopak hovoří o 18 procentech. Strany sporu vyzval ministr ke smíru.

Spor o to, zda kácet v biologicky nejcennějších lokalitách kůrovcem napadené stromy, či nechat napadená místa napospas přírodním procesům, vyvolal na půdě Senátu ostrou diskusi. Zástupci šumavských obcí přinesli petici Zachraňme Šumavu a nechali se slyšet, že nechtějí být pokusnou laboratoří, dívat se s radostí na suchý les a přihlížet degradaci rozvoje šumavských obcí. Chalupa jim slíbil diskusi nad návrhem nového zákona. „Co Šumava potřebuje ze všeho nejvíc, je jasný zákon,“ uvedl. Dodal, že platit by měl po dobu desítek let a parku by měl dát stabilní a dlouhodobé řešení.

Po koncepčním přístupu volají i ekologové, právě časté změny ve způsobu hospodaření podle nich stojí za problémy na Šumavě. Jaromír Kyzour z ekologického Hnutí Duha v Senátu zopakoval, že správa parku při nynějším kácení podle názoru aktivistů nedodržuje zákony.

„Nikdy jsme netvrdili, že jde o nějaký nedotčený prales, je to ale přírodně velmi cenná oblast,“ popsal lokalitu Na Ztraceném u Modravy na Klatovsku, kde jeho kolegové brání už deset dní kácení vlastními těly. Podle aktivistů nemá správa ke kácení v místě, které bylo dříve bezzásahovou zónou, nutné výjimky. Podle ředitele parku Jana Stráského ale výjimky nejsou třeba a za pravdu mu minulý týden dala i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), na kterou se aktivisté obrátili.

Na Šumavě se kácí a protestuje dál

„V lokalitě je plný počet dělníků - 50 dřevařů a 40 odkorňovačů,“ řekl mluvčí parku Pavel Pechoušek. Práci se jim podle mluvčího blokády Vratislava Vozníka snaží komplikovat a bránit na 70 aktivistů. Několik jich vylezlo do korun stromů a vytvořili lanovou síť, jíž jsou prý schopni ochránit před kácením i stovky stromů. Dnes se ke stromům nebudou přivazovat kovovými trubkami. Na místo také chodí některé osobnosti, které podle aktivistů podporují jejich počínání. Proti velkoplošnému kácení horských lesů na Šumavě se postavila evropská federace národních parků Europarc.

Kácení napadených smrků
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Lékařka z Vodňan, která se na Šumavě narodila, naopak na protest proti počínání aktivistů a jako vyjádření podpory správě parku zahájila hladovku, potvrdil starosta Modravy Antonín Schubert. Policie podle klatovské mluvčí Dany Ladmanové do 12:15 nikoho nezajistila, v korunách stromů je asi pět lidí.

O Šumavu se bojuje i na policii a u soudu

Správa parku čelí dalšímu trestnímu oznámení, které na ni podali aktivisté. Podle žalobců z Ekologického právního servisu (EPS) se členové vedení správy parku dopustili zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle nich úmyslně postupovali v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny v úmyslu opatřit neoprávněný prospěch dřevařům.

„K zastavení nelegálního kácení a neadekvátního postupu policie využíváme veškeré právní prostředky, které legislativa v těchto případech občanům poskytuje. Bylo podáno dostatek právních podání a shromážděn dostatek důkazů na to, aby bylo nelegální kácení okamžitě zastaveno. Nyní je na příslušných institucích, aby rozhodly a ukázaly občanům, že je možné se i v České republice domoci právní cestou spravedlnosti,“ dodala právnička EPS Markéta Cooiman.