Komu patří čtvrt miliardy korun na české kosmické aktivity?

Praha – Stát zatím neví, jakým způsobem bude v dalších letech financovat české vesmírné aktivity. Do rozpočtu Evropské kosmické agentury odvádí zhruba čtvrt miliardy korun ročně. Příští rok pošle Česko do Evropské kosmické agentury 269 milionů korun. Jedná se především o podporu vědecké a výzkumné práce, takže peníze zatím chodily z ministerstva školství. Nyní vesmírnou agendu převzal resort dopravy. S tím ale nesouhlasí vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

„Šlo by vlastně o vyvedení zhruba čtvrt miliardy ročně mimo výzkum, vývoj a inovace. S tímhle návrhem rada nemohla pochopitelně souhlasit,“ vysvětluje Miroslava Kopicová, místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

„Můžeme polemizovat o tom, jestli je správně, že je to ministerstvo dopravy, či nikoli. Já se domnívám, že to je správně. Nic to neříká o tom, že by nemohly probíhat výzkumné a jakékoli jiné úkoly,“ myslí si zase náměstek ministra dopravy Jiří Žák.

GPS, minipočítače, teflon

Stamiliony proudí do projektů, na kterých pracují čeští akademici i firmy. Dohromady se vývoje účastní na čtyřicet pracovišť. „Kosmické aktivity, byť to zní trošku nadpozemsky, mají velké využití na Zemi,“ připomíná Václav Kobera, vedoucí oddělení ESA a kosmických programů Ministerstva dopravy. „Vzpomeňme si na případy GPS, na případ minipočítačů, na případ teflonu,“ vysvětluje Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

V české praxi funguje například projekt FLOREO, který kombinuje pozemní data s kosmickými. „Slouží jako pomůcka pro hydrology při předpovídání rizika povodní, které vznikají na základě tajícího sněhu,“ prozradil Jaromír Holub, manažer Sprinx Systems. Obvyklé modely totiž většinou v jarním období tání selhávají, proto je využíváno družicové snímkování.

Česko mělo dále během letošního roku oznámit, zda a kdy vznikne Národní kosmická agentura. Plán sice zůstává, datum rozhodnutí se stále odkládá.