Církve se dohodly se státem na majetkovém vyrovnání

Praha - Církve přijaly návrh vládní komise na majetkové vyrovnání. Budou chtít jednat o délce přechodného období, řekl po schůzce komise a zástupců církve arcibiskup Dominik Duka. Vedle navrácení 56 procent majetku vládní komise navrhla finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun. Bude se podle Duky vyplácet 30 let, nebo méně. Zákon, který to má zajistit, by mohl platit od roku 2013. Opozice však s návrhem nesouhlasí. Zato Věci veřejné jsou spokojeny, že zvýšily podíl naturálního vyrovnání o víc než 20 miliard korun.

„Cílem dohody je, že bude odbřemeněn státní rozpočet,“ řekl novinářům po jednání Duka. „Co se objevilo, je potřeba ještě doladit. Bude diskuze o takzvaném přechodném období a jakým způsobem ho případně zkrátit,“ dodal Duka. Přechodové období přitom určuje dobu, kdy budou platy duchovních a provoz církví a náboženských společností financovány ze státní kasy. Zatím na tomto jediném bodu se obě strany neshodly.

Komise se znovu sejde se zástupci církví 25. srpna. Po této schůzce by mělo být již jasné, jak dlouho bude přechodné období trvat. Vláda by mohla ministra kultury Jiřího Bessera pověřit prací na zákonu už v září. „Věřím, že k té dohodě mezi vládní komisí a církevní komisí dojde,“ dodal Besser.

Lesy, pole a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun bude český stát církvím vracet postupně. „Majetek se bude samozřejmě vydávat postupně, tak jak bude oprávněná osoba žádat osobu povinnou,“ uvedl ministr kultury.

Jiří Besser po jednání s církvemi
Zdroj: ČTK
Autor: Stanislav Peška

Podle šéfa Ekumenické rady církví Joela Rumla je vládní návrh přijatelný, i když prý znevýhodňuje nekatolické církve. Církve a náboženské společnosti se totiž už mezi sebou dohodly na mechanismu, podle kterého si rozdělí finanční odškodnění od státu.

Čtyři pětiny z 59 miliard korun, by dostala katolická církev. Zbylých 11 miliard a 800 tisíc by si mezi sebou rozdělily evangelické církve, pravoslavná církev nebo Federace židovských obcí. Vedle navrácení 56 procent majetku v podobě polí, lesů a rybníků vládní komise navrhla finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun. Podle vyjádření ministra kultury Bessera by stát tuto částku měl splácet po dobu 30 let. Splátky přitom budou každý rok valorizovány podle výše inflace.

Díky výsledkům dnešního jednání se může začít pracovat na návrhu zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, který by měl dopomoct tomu, aby církve v patřičném časovém úseku mohly začít pracovat nezávisle na státu. Bude zřejmě už jen záležet na tom, jestli zákon projde parlamentem a církve náhrady skutečně dostanou. Podle optimálního scénáře by mohlo narovnání začít platit příští rok v červenci.

Katolická církev
Zdroj: isifa/LN
Autor: Ondřej Němec

Opozice s vyrovnáním nesouhlasí

K návrhu, který má za cíl napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu, mají výhrady koaliční Věci veřejné. Strana ho sice v květnu i přes výhrady podpořila, ale v poslední době naznačuje opětovnou nespokojenost. „Prioritou VV je naturální vyrovnání,“ řekl nedávno člen církevní komise Michal Babák (VV). Poslanci nejměnší koaliční strany rovněž vyjadřují pochybnosti, zda bude na vyrovnání ve státní pokladně dost peněz. „Je to samozřejmě primárně na ministerstvu financí, jestli dokáže najít zdroje. Aby to nebylo jenom tupé škrtání v různých sociálních výdajích,“ obává se Katřina Klasnová.

Michal Hašek (ČSSD):

„V současné rozpočtové situaci České republiky opravdu nevidím jako společensky únosné a přijatelné poskytnout finanční náhradu církvím v celkovém objemu desítek miliard korun.“


Dohodu silně odmítají opoziční ČSSD a KSČM. „Nesouhlasíme s tímto návrhem, nelíbí se nám celková výše kompenzace a nedomníváme se, že odpovídá momentálním možnostem rozpočtu,“ prohlásil předseda sociálních demokratů s tím, že vládní návrh nebyl s jeho stranou projednán. „Nemá to oporu ve skutečné ekonomické situaci země ani ve skutečných historických nárocích církve,“ tvrdí komunistický šéf Vojtěch Filip.

Pokud by kompromis dosažený mezi církevní a vládní komisí doznal v parlamentu výrazných změn, musel by se pak s církvemi projednat znovu. Ministr Besser je proto odhodlán s opozicí o návrhu jednat. „Český stát by měl tuto nabídku, kterou církve a náboženské společnosti akceptují, využít. Stát a jeho samosprávy na tom vydělají,“ tvrdí ministr a doufá, že si to uvědomí i opoziční zákonodárci.

„Je to kompromis výrazně lepší než dohoda připravovaná za vlády Mirka Topolánka,“ myslí si šéf poslaneckého klubu (TOP 09-STAN) Petr Gazdík. Pro zákon budou poslanci jeho frakce hlasovat, podle Gazdíka je ostudou, že majetkové narovnání se nepodařilo vyjednat po dvacet let od takzvané sametové revoluce. Výraznou, ne-li úplnou podporu návrhu slíbil za poslance ODS také Jan Vidím. „Je nejvyšší čas tento dluh splatit a ukončit tahanici mezi státem a církví,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu Vidím.

Problematika majetkového vyrovnání se táhne již léta. Původní plán bývalé vlády Mirka Topolánka počítal s vrácením 39 procent majetku a vyplácením 83 miliard korun po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun, přičemž hodnota původního majetku církví a náboženských společností byla stanovena na 134 miliard korun. Vlastní návrh předložila komise vlády Petra Nečase (ODS) na konci května.

Video Reportáž Olgy Málkové
video

Reportáž Olgy Málkové

Řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi v co nejkratším čase stálo i u zrodu současné vládní koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě Nečas uvedl, že majetkové vyrovnání s církvemi pomůže rozvoji měst a obcí, jejichž majetky jsou kvůli církevním restitucím blokovány. Na chybějící právní předpis k vypořádání majetku církví upozornil i Ústavní soud.

Celkem stát církvím po roce 1948 sebral 181 tisíc hektarů lesů, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Na to, jak restituce dopadnou, čekají nejen církve, ale i města a obce. Dokud nebude jisté, co přesně se bude vracet, nemůžou s často velmi lukrativními pozemky nakládat. A právě na jejich pomoc při prosazování vyrovnání státu s církvemi v parlamentu počítá i ministr kultury. „Já si myslím, že najdeme oporu minimálně u starostů napříč politickým spektrem. A ti umí ovlivnit svoje poslance a senátory,“ tvrdí Besser.