Organizovaný zločin už prorostl do státní správy i policie, tvrdí vnitro

Praha - Organizovaný zločin podle ministerstva vnitra v Česku prorostl vedle soukromé sféry i do státní správy, samosprávy a orgánů činných v trestním řízení, tedy policie, státního zastupitelství i soudů. Úřad ve své nové koncepci boje proti organizovanému zločinu předpovídá, že se zločinecké skupiny budou snažit prosadit své zástupce do volených funkcí. Vnitro uvádí, že přístup do soukromé i státní sféry získávají v současnosti pomocí rozsáhlé korupce.

Mezi hlavní trendy organizovaného zločinu patří podle úřadu rozšiřování nelegálních aktivit směrem k méně násilné a méně rizikové, ale zároveň více výnosné trestné činnosti. Většina zločineckých skupin začala v Česku působit po roce 1989, s přelomem tisíciletí se daly na ústup od tradičních násilných praktik. Samotní šéfové mafií jsou prý pro policii „takřka nedostižitelní“, protože se do páchání trestné činnosti zapojují jen minimálně a soustředí se hlavně na legální nebo polozákonné aktivity.

Výnosy zločineckých skupin se podle odhadů policie pohybují mezi miliony až miliardami korun ročně. „Část výnosů je vkládána do udržování a rozvoje trestné činnosti a do legálních podnikatelských činností. Předpokládat lze rovněž toky směrem do státní správy a do poradenských služeb v oblasti právní a ekonomické,“ stojí v koncepci.

Hospodářská kriminalita má růst

Za jednu z nejvýnosnějších a nejnebezpečnějších forem organizované trestné činnosti v Česku vnitro označilo hospodářskou kriminalitu, kterou se ale nedaří dostatečně odhalovat, dokumentovat ani postihovat. Jde především o daňové úniky, úvěrové a dotační podvody, podvody s veřejnými zakázkami nebo praní špinavých peněz. Podle úřadu je vysoce pravděpodobné, že rozsah a škody způsobené hospodářskou kriminalitou se budou zvyšovat.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Vnitro předpokládá nárůst hospodářské kriminality směrem k odčerpávání peněz ze státního rozpočtu, prostřednictvím daňových úniků nebo veřejných zakázek, internetovým podvodům, praní špinavých peněz nebo korupci. Úřad proto navrhuje, aby v budoucnu vznikaly společné vyšetřovací týmy, například se správci daně. Vnitro chce zvyšovat i odbornost policistů.

Důležitou zbraní organizovaného zločinu je podle ministerstva korupce. „Lze tvrdit, že s narůstajícím významem hospodářské trestné činnosti nahrazuje korupce jako nástroj prosazování zájmů zločineckých skupin tradiční násilné metody. Pomocí rozsáhlé korupce získávají zločinecké skupiny přístup do státní i soukromé sféry. Narušují tak aplikaci a vymahatelnost práva, sabotují boj proti vlastní trestné činnosti (…) a podrývají pravidla ekonomické soutěže,“ stojí v materiálu.

Z materiálu ministerstva vnitra: "Organizovaný zločin představuje v současné době nejzávažnější nevojenskou hrozbu pro českou společnost. Zločinecké skupiny skrze svou činnost podrývají společenské uspořádání, narušují stabilitu ekonomiky, podkopávají demokratické struktury a v konečné fázi tak způsobují zánik právního státu."


Ministerstvo odhaduje, že mafie se budou v nejbližších letech zajímat nejvíc o energetiku a energetické zdroje, například fotovoltaiku nebo přepravu a zpracování zemního plynu a ropy. Podle úřadu se zaměří i na dopravní infrastrukturu, dotace a investice do zemědělství a potravinářství, přírodní zdroje nebo oblast informačních technologií. Nejmenší gangy mají podle vnitra 15 členů, v největších a nejlépe organizovaných je ovšem zapojeno až 200 lidí. Skupiny jsou tvořeny především na základě národnostní příslušnosti. V Česku jsou vedle domácích gangů nejaktivnější vietnamské, albánské, ukrajinské, ruské, gruzínské, arménské, nigerijské a bulharské zločinecké skupiny.

Vnitro chce proto rozvíjet mezinárodní spolupráci, především s regiony Kavkazu, kvůli arménským a gruzínským zločineckým skupinám, východní Asie, kvůli vietnamským mafiím, nebo severozápadní Afriky, kvůli nigerijským gangům. Ministerstvo si také dalo za úkol do poloviny roku 2013 vypracovat analýzu o možném zaměstnávání cizinců orgány činnými v trestním řízení, což současné zákony neumožňují. „Pomohlo by nám, kdybychom ve svých řadách měli lidi, kteří by znali detailně jazyk, ale také kulturu a zvyky daného etnika,“ řekl k tomu deníku Právo šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.