Brno – Ústavní soud (ÚS) dal dědicům původních majitelů novou šanci na vrácení areálu bývalé textilky Himmelreich a Zwicker v Brně-Zábrdovicích. Případem se musí znovu zabývat odvolací Krajský soud v Brně. Ústavní soudci tak vyhověli stížnosti Harryho Kirsche a Reneé Bergnerové, jejichž předkům průmyslový areál zabavili nacisté a učinili z něj součást svého zbrojařského konglomerátu. Po válce zůstal areál v držení státu, v 90. letech jej v privatizaci získala soukromá firma, zatímco se dědicové u soudů neúspěšně snažili vybojovat továrnu zpět. Dědicové dnes u soudu nebyli, trvale pobývají v USA.
ÚS dal dědicům novou šanci na získání zabavené textilky
Nárok na vrácení nemovitostí uplatnili stěžovatelé u soudu v roce 1995. Stát i přesto areál zprivatizoval. Proto dědicové změnili původní restituční žalobu na žalobu na určení vlastnického práva. Podle právního názoru, který později u českých soudů převládl, ale nelze restituční zákonodárství obcházet prostřednictvím určovacích žalob. Dědicové pak sice v roce 2008 uspěli u Městského soudu v Brně, ale Krajský a Nejvyšší soud verdikt o rok později zvrátily. Ústavní soud jim dnes vytkl přílišný formalismus, když zamítly žalobu prakticky jen kvůli její formě. Podle soudců došlo i k porušení práva na spravedlivý proces.
Reportáž Petra Malého (zdroj: ČT24)
Podle ústavní stížnosti česká justice rozhodla v „extrémním rozporu se zjištěnými skutečnostmi a na základě vadného právního posouzení věci“. Soudy prý ignorovaly například pravomocné rozhodnutí bývalého Ústředního národního výboru zemského hlavního města Brna z roku 1947. Národní správa podle něj měla majetek předat původním majitelům, což se nestalo. Podle stěžovatelů se také areál nikdy právoplatně nestal součástí poválečného národního podniku Zbrojovka Brno, jehož hlavní výrobní komplex leží nedaleko.
Areál bývalé textilky Himmelreich a Zwicker tvoří asi desítka různě velkých průmyslových budov na třech parcelách mezi ulicí Cejl a řekou Svitavou poblíž rušné křižovatky s Francouzskou a Vranovskou ulicí.
Jako majitel areálu je v katastru dosud uvedena firma Moning Ecology, která jej zprivatizovala v 90. letech. Verdikt Ústavního soudu pro firmu znamená další nejistotu. Vleklý spor jí brání v podnikání a komplikuje investice do zchátralého areálu, ve kterém dnes sídlí několik desítek firem.