Praha - Vláda dnes podle očekávání odmítla návrh zákona o národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci totiž chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy.
Zákon o Šumavě z pera Plzeňského kraje vláda odmítla
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům. Shoda panuje také v tom, že park by vedle přírodního bohatství měl chránit i kulturní krajinu Šumavy a poskytovat místo turistům či vědcům.
Největší diskusi přitom ministerstvo životního prostředí očekává v otázce vymezení jednotlivých zón, vedle dosavadních prvních, druhých a třetích, kam spadají obce a jejich bezprostřední okolí, by měly nově vzniknout zóny 2A, které by se měly stát výhledově prvními. Ministerstvem připravovaný zákon má obsahovat jakýsi jízdní řád pro tyto lokality.
Plzeňský zákon o Šumavě neprošel (zdroj: ČT24)
Kraj chce spojit bezzásahové zóny
Plzeňský kraj na svém vlastním návrhu zákona pracoval dva roky. Materiál navrhoval scelení prvních bezzásahových zón a vytvoření čtvrté zóny na území obcí parku či ustavení neziskové organizace, která se má starat o hospodaření parku.
Legislativní úprava měla podle představ plzeňských zastupitelů především zastavit kůrovce, který devastuje šumavské smrkové porosty. Počítal s tím, že první bezzásahové zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit a zabírající 13 procent rozlohy, by se měly sjednotit do sedmi větších a téměř 30 menších území, například rašelinišť. Zabíraly by asi 18 procent plochy. Vědci, kteří proti kácení na Šumavě letos protestovali, by si představovali 30 procent bezzásahové plochy parku.
Ilustrační foto
V prvních zónách měl být podle vládou odmítnutého návrhu režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Umožňoval by však zásahy i v těchto územích, pokud by je navrhli sami ochránci přírody. Naopak v druhých a třetích zónách měl v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. I tak by ale nebyly lesy v ostatních zónách hospodářské.
Součástí návrhu zákona bylo také oddělení správy národního parku a správy chráněné krajinné oblasti Šumava. O šumavské lesy a jejich revitalizaci měla podle návrhu zákona pečovat nově zřízená obecně prospěšná společnost zřízená parkem.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)