Topíme hnědým uhlím, a tak dýcháme špatný vzduch

Praha – V oblastech, kde množství škodlivých látek ve vzduchu přesáhlo bezpečné limity, žilo podle posledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu v loňském roce 48 procent populace, tedy zhruba pět milionů obyvatel České republiky. To je dva a půlkrát více, než tomu bylo v roce 2009, kdy v oblastech se zhoršeným ovzduším žilo 18 procent Čechů. Informaci přinesly Hospodářské noviny. Kvalita ovzduší prudce klesla kvůli dlouhé zimě a topení hnědým uhlím. Množství prachu a mnoha dalších nebezpečných látek překročilo limity ve vzduchu v Praze, středních Čechách, na Ústecku a ve všech moravských krajích, nejvíce v Moravskoslezském.

„Ten výkyv je velmi výrazný. Za to, že loni žilo v závadném vzduchu víc než dvakrát tolik lidí, může hlavně počasí a fakt, že se lidé vracejí k topení hnědým uhlím,“ tvrdí Jiří Hradec, ředitel České informační agentury životního prostředí, která data o znečištění ovzduší vyhodnocuje. 

Loňský zvýšený zájem o hnědé uhlí potvrzují i firmy. „Tuhá zima se skutečně projevila. Nám se zvýšily prodeje o deset až 15 procent. Lidé začali kupovat levnější sorty uhlí, které si drží minimální kvalitu,“ uvedl pro HN manažer firmy Ridera Bohemia Václav Daněk. Podle listu se Češi v loňské tuhé zimě uchýlili k topení uhlím jednoduše proto, že patří k nejlevnějším palivům. 

Podle Hradce ale právě hnědé uhlí může za to, že se tolik lidí najednou ocitlo v nadlimitní koncentraci škodlivin. Spalováním uhlí v domácnostech se do ovzduší dostává řada životu nebezpečných látek, například těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky, prach a síra.

Jiří Hradec, ředitel České informační agentury životního prostředí:
„Malé domácí kotle nejsou odprášené ani odsířené. Oxidy síry přitom leptají plíce a polétavý prach, který utíká ven, má někdy částečky tak mikroskopických rozměrů, že je nezachytí plicní výstelka a přecházejí rovnou do krve.“