Spotřební návyky Evropanů mají nedozírné dopady

Praha - Na čím dál užší propojení spotřeby obyvatel Evropy s děním ve zbytku světa upozorňuje každoroční publikace Evropské agentury pro životní prostředí o aktuálních problémech planety, kterou v češtině vydala informační agentura životního prostředí CENIA. Publikace ilustruje již zveřejněná data na příbězích, například osudu šestnáctiletého afrického chlapce, který pracoval tři roky v nelidských podmínkách v dolech na cínovec používaný v elektrických obvodech mobilů, notebooků a digitálních fotoaparátů.

Kvůli zákazu létání v době výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull loni na jaře shnily růže určené pro evropský trh v Nigérii, což vyvolalo sociální problémy, popsal novinářům jeden z dalších důsledků globálního propojení světa ředitel agentury Jiří Hradec.

Brožura Signály 2011 - Globalizace, životní prostředí a my, kterou agentura zveřejnila i v elektronické podobě a zasílá zdarma na požádání, připomíná, že Evropa řeší ekologický deficit, rozdíl mezi spotřebou a biokapacitou, dovozem služeb a zboží ze zahraničí. „Zároveň vyvážíme určitou část odpadů. V podstatě jsme čím dál méně soběstační,“ konstatuje. Globální spotřeba má přitom velké a nezvratné dopady, každoročně zmizí 130 tisíc kilometrů čtverečních tropického deštného lesa a za posledních padesát let byla následkem nadměrného užívání a degradace opuštěna nebo vyčerpána třetina zemědělské půdy.

Průměrný Evropan využívá zhruba:

  • čtyřikrát více zdrojů než jeden Afričan 
  • třikrát víc než jeden obyvatel Asie
  • o polovinu méně než Američan, Kanaďan nebo Australan