Průmyslová výroba stoupla. A s ní i prach a oxid uhličitý

Praha - Data o znečištění životního prostředí, která nahlásily české podniky do integrovaného registru za loňský rok, napovídají, že po útlumu v předchozích letech průmyslová výroba stoupla. S tím se také zvedla produkce znečišťujících látek, jako jsou prach a oxid uhličitý. Vyplývá to z analýzy ekologického sdružení Arnika. 

Nejvíc velkých průmyslových zdrojů znečištění je podle hlášení do registru zřízeného ministerstvem životního prostředí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, následuje je Středočeský a Zlínský kraj. Množství podniků, které nahlásily úniky a přenosy do registru, vzrostlo přibližně o stovku z 1 507 v roce 2009 na 1 609 za rok 2010.

Množství toxických dioxinů vzrostlo trojnásobně

Na trojnásobek se oproti ohlašovacímu roku 2009 vyšplhalo množství nahlášených vysoce toxických dioxinů vypuštěných do ovzduší, vody a odpadů. Jejich množství se udává v přepočtu na toxický ekvivalent, protože jednotlivé druhy dioxinů jsou různě jedovaté. Z přepočtených 98 gramů jejich množství vzrostlo na přepočtených 310 gramů, a ačkoli jde „pouze“ o přepočtené gramy, u tak nebezpečné látky, jako jsou dioxiny, je to podle vedoucího programu Toxické látky a odpady Jindřicha Petrlíka podstatné navýšení.

Poprvé ohlásil dioxiny v odpadech ostravský hutní kolos Mittal Steel, který dříve o této položce neinformoval. „Celkem 58 přepočtěných gramů dioxinů z jeho provozu skončilo podle registru v recyklovaných odpadech. S největší pravděpodobností tedy byly použity na stavbách nebo v jiných výrobcích či dále používaných materiálech,“ konstatoval Milan Havel z Arniky s tím, že veřejnost by mohla o tyto data opět přijít v případě, že ministerstvo průmyslu prosadí záměr zrušit povinnost hlásit rizikové látky v odpadech. Návrh, proti kterému Arnika protestuje, chce omezit povinnosti podniků informovat o emisích pouze na okruh látek povinných pro státy EU. 

Smog v Karviné
Zdroj: ČTK
Autor: Drahoslav Ramík

To by například znamenalo, že podniky by nemusely hlásit množství vypuštěného styrenu, který patří mezi potenciálně rakovinotvorné látky. Emise styrenu přitom podle registru loni vzrostly o 30 tun, tedy o jednu třetinu, narostl i počet jejich ohlašovatelů ze 67 v roce 2009 na 84 v roce 2010.

Narostlo i množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypouštěných do povrchových vod, a to i přesto, že dva největší znečišťovatelé - čistírny odpadních vod v Modřicích a Ostravě - emise do vody ve srovnání s předloňským rokem emise snížili. Množství vypuštěných nebezpečných prachových částic vzrostlo v porovnání s rokem 2009 za loňský rok o tisíc tun, tedy zhruba o čtvrtinu. V obou obdobích přitom naprostá většina prachu pocházela od 20 největších provozoven, přičemž většina z nich leží v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Také emise rtuti narostly. Například elektrárna Chvaletice vypustila rtuti dvojnásobek množství nahlášeného v roce 2009. Spalovna nebezpečných odpadů SITA v Ostravě vypustila za rok 2010 5634 kilogramů rtuti, v roce 2009 to bylo 708 kilogramů. Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu Země se oproti roku 2009 téměř zdvojnásobilo. Důvodem byl podle Arniky významný nárůst nahlašovaný chemičkou Spolana Neratovice z nuly na 103 kilogramů tetrachlormetanu. Nejvíc skleníkových plynů vypustila stejně jako v předchozích letech elektrárna skupiny ČEZ Prunéřov, následovaná elektrárnou Počerady stejného vlastníka a Unipetrolem Litvínov.