V4: Věznění Tymošenkové bude mít dopad na vztah k Ukrajině

Praha - Země visegrádské čtyřky (V4) podporují prozápadní orientaci ukrajinské politiky. Zároveň si ale neumějí představit hladkou ratifikaci asociační smlouvy EU s Ukrajinou v situaci, kdy je bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková ve vězení. Premiér Petr Nečas to řekl po dnešní schůzce premiérů Česka, Polska a Maďarska v Praze. Slovenská premiérka Iveta
Radičová se kvůli pádu své vlády jednání neúčastnila. Za účasti premiérů V4 dnes vznikla i Platforma evropské paměti a svědomí.

„Právní stav na Ukrajině je takový, že právní systém nefunguje a například bývalá premiérka Julija Tymošenková je vězněna. To skutečně vytváří velmi vážné otazníky o tom, nakolik jsou na Ukrajině dodržována základní lidská a občanská práva,“ řekl po schůzce Nečas. 

Polský premiér Donald Tusk v Praze řekl, že nejdůležitějším evropským standardem je ochrana lidských a občanských práv. „Dokud bývalá premiérka sedí ve vězení, těžko zde hovořit o plnění evropských standardů ze strany Ukrajiny,“ podotkl. I přes dobrou úroveň přístupových rozhovorů s Ukrajinou budou podle něj země V4 v této otázce důsledné, neboť k tomu zavazuje i historie států V4. 

Předsedové vlád zemí visegrádské skupiny dnes také vyjádřili plnou podporu evropské integraci zemí západního Balkánu do evropských struktur. „Jsme připraveni zásadně podpořit evropské aspirace všech balkánských zemí,“ poznamenal Tusk. 

Premiéři jsou také znepokojeni situací v Bělorusku, kde tamní vláda „zcela evidentně“ potlačuje základní lidská práva a svobody. „Vyjádřili jsme společnou solidaritu s lidmi, kteří v Bělorusku usilují o to, aby byl v zemi zaveden standardní systém ochrany lidských práv a svobod,“ dodal Nečas.

Zástupci evropských historických ústavů dnes v rámci setkání V4 podepsali smlouvu o vzniku Platformy evropské paměti a svědomí. Ta by měla na evropské úrovni koordinovat studium a vyrovnávání se s totalitní minulostí. Platforma by měla koordinovat postupy a projekty 19 institucí ze 13 evropských zemí. Hlavní kancelář bude mít v pražské budově Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), zastoupena ale bude i v Bruselu. Jedním z prvních společných projektů by mohla být čítanka evropských dějin.