Schwarzenberg ocenil 12 lidí, kteří se zasloužili o ČR

Praha - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes ocenil 12 lidí, kteří se zasloužili o šíření dobrého jména České republiky ve světě. Třináctým byl britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard, který cenu Gratias Agit obdržel již ve středu u příležitosti návštěvy ministra zahraničí v Londýně.

Mezi oceněnými je bývalý vojenský letec Hugo Marom z Izraele, který přečkal druhou světovou válku v Anglii jako jedno z dětí zachráněných před holocaustem sirem Nicholasem Wintonem. „Ocenění beru jako rodinnou věc. Poněvadž kdybych neměl 63 let manželku Češku a kdybych nevychoval děti v té české atmosféře, tak pravděpodobně bych sem dnes nebyl pozván,“ řekl po skončení slavnostního ceremoniálu.

Do Československa se vrátil po skončení války, v Brně dostudoval strojní školu. V roce 1948 vstoupil do letectva u posádky v Olomouci. Po vyhlášení nezávislosti Izraele a vypuknutí první arabsko-izraelské války se Marom vydal do židovského státu. „Mysleli jsme si, že je to na šest měsíců, a zůstali jsme tam 60 let,“ uvedl. V Izraeli zůstal na protest proti ovládnutí Československa komunistickým režimem.

Český malíř a keramik žijící na Novém Zélandě Mirek Smíšek převzal 14. října v Praze z rukou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí pro rok 2011.
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Malý křišťálový glóbus Gratias Agit dnes obdržel i výtvarník a keramik Mirek Smíšek z Nového Zélandu, který se podílel na tvorbě filmové trilogie Pán prstenů. „Česká kultura má ve světě dobrý zvuk,“ řekl po převzetí ocenění. Smíšek strávil většinu druhé světové války jako vězeň v nacistických pracovních táborech. V roce 1948 hledal svobodu, proto prchl nejprve do Austrálie. Později se usadil v Aucklandu, kde se stal prvním nezávislým uměleckým keramikem.

Na začátku třetího tisíciletí si ho vybral režisér Peter Jackson, který na Novém Zélandu točil trilogii Pán prstenů. Pro filmaře vyráběl uměleckou keramiku, která odpovídala duchu fantastického prostředí. Za osm měsíců společně se svou manželkou vytvořil přibližně sedm set váz, hrnků a podobných věcí.

Giuliano Pellegrini (uprostřed)
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Za oživení italsko-českého přátelství byl oceněn starosta obcí kolem horského jezera Ledro Giuliano Pellegrini. Z oblasti Trentina, které bylo součástí Rakouska-Uherska, muselo v roce 1915 odejít celkem 60 tisíc Italů. Útočiště našly stovky rodin na našem území, v náhradních českých domovech a díky tomu přežily první světovou válku.

Vztahy s Ledrenským údolím se rozvíjejí ve všech obcích a městech od roku 2008, kdy vznikla dohoda o přátelství. Pravidelně se navštěvují nejen představitelé obcí nebo různých zájmových skupin, ale i běžní lidé, uvedl oceněný starosta, jenž například inicioval otevření kurzů češtiny. Italové dodnes v archivech dohledávají, komu vděčí za to, že jejich předkové přežili. Giuliano Pellegrini chce proto rozšířit pole působnosti a časem zmapovat co nejvíc česko-italských příběhů.

Cenu si odnesla také historička umění Jana Claverierová z Francie, která podporuje v této zemi českou kulturu, Aleksandar Ilič, spisovatel, bohemista a překladatel české literatury do srbštiny, dále hudební skladatel, klavírista, publicista a popularizátor české vážné hudby Karel Janovický z Británie.