Panenské Břežany - Syn říšského protektora Reinharda Heydricha, na něhož byl v Čechách spáchán za války úspěšný atentát, vzpomíná na své dětství v Břežanech jako na idylickou dobu. Na jaře navšívil Panenské Břežany, což vyvolalo u veřejnosti i médií vlnu emocí. Přesto se Heider Heydrich rozhodl odpovědět na otázky novinářky Reflexu Hany Benešové. Rozhovor vyjde ve čtvrtek pod názvem Jmenuji se Heydrich. Heider v něm hovoří třeba o tragické smrti svého bratra Klause a o matce Lině, která syna odmítla pohřbít za pomoci židovských vězňů. Otce Heider vnímá ve dvou rovinách - v rovině soukromé a oficiální. Tak se dokáže s jeho minulostí lépe vyrovnat.
Syn Heydricha: Dětství v Čechách bylo idylické
Benešová poslala Heiderovi e-mail s žádostí o rozhovor. „Nejprve odpověděl, že kvůli návštěvě v Břežanech nedokáže říci ano, nebo ne,“ uvedla Benešová. Heydrich navštívil Panenské Břežany letos na jaře. Reakce veřejnosti i médií byla tehdy velmi bouřlivá. I přesto se nakonec potomek říšského protektora rozhodl všechny otázky zodpovědět.
Heider si nekladl ohledně rozhovoru žádné podmínky. „Zajímalo ho pouze, zda budu jeho odpovědi opatřovat nějakým komentářem,“ poznamenala novinářka. Heider se v rozhovoru vrací k návštěvě Česka a vysvětluje její důvody. „Přijel sem kvůli svému bratrovi Klausovi, jenž v Panenských Břežanech zemřel 24. října 1943,“ konstatovala novinářka. Heider netušil, že se o jeho přítomnosti v Břežanech dozví veřejnost, jednalo se totiž o soukromou návštěvu.
Pohřební průvod
Za války vnímal Heider otce očima sedmiletého dítěte
Heider Heydrich přijel na zámek v Panenských Břežanech na Velikonoce v dubnu 1942. Atentát na jeho otce byl spáchán o dva měsíce později. „Heider na své dětství v Břežanech vzpomíná jako na idylickou dobu, do které zasáhla pouze krutá smrt bratra Klause,“ uvedla Benešová. Reinhard Heydrich se doma objevoval zřídka, když už to ale udělal, byl se svou rodinou rád. „Pak ovšem přichází moment, kdy nejde o vzpomínky sedmiletého kluka, ale dozvídáte se, co byl váš otec zač,“ řekla Benešová.
Nacistická vlajka v Čechách
Hana Benešová, novinářka Reflexu:
„Jmenovat se Heydrich v poválečném Německu, to je břemeno. Vyrovnat se s tím, že váš otec byl nacistický zločinec, je úkol na celý život. Heider říká, že se naučil v postavě svého otce oddělovat soukromou a oficiální osobu.“
Pravověrnou nacistkou byla i Heiderova matka Lina, která názor nikdy nezměnila. Působení svého manžela v protektorátu považovala za pozitivní úkol. „V rozhovoru v roce 1979 se dokonce divila, jak bylo vůbec možné, že někdo mohl vztáhnout ruku na jejího manžela,“ připomněla Benešová.
Lina Heydrichová požadovala popravu řidiče
Na Heidera s Klausem vzpomíná doteď i pomocnice v zahradnictví, která se s Heiderem letos setkala po 66 letech. Podle ní byli bratři „malí uličníci“, kteří po ní házeli žabinec z rybníka. „Je poslední žijící pamětnicí,“ řekla novinářka. Klaus zemřel v roce 1943, kdy vjel na kole pod nákladní automobil. Lina tehdy požadovala popravu řidiče. „Nechtěla, aby hrob vykopali židovští vězni, němečtí vojáci proto museli přes noc vykopat hrob nový,“ poznamenala Benešová. V roce 1945 rodina Čechy opustila.
Atentát na Reinharda Heydricha:
Dne 27. května 1942 při cestě Reinharda Heydricha z jeho sídla v Panenských Břežanech provedli českoslovenští parašutisté na protektora atentát. Heydrichova zranění nevypadala vážně, po operaci se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně. Německé represálie na území protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho úmrtí, neznaly míru. Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku.
Zdroj: Wikipedie
Rozhovor s Hanou Benešovou (zdroj: ČT24)