O vstupu Chorvatska do EU a výjimce budou různá hlasování

Praha - Vláda bude respektovat stanovisko právní služby Evropské unie, podle kterého nelze spojit hlasování o české výjimce z Lisabonské smlouvy a vstupu Chorvatska do EU. Kabinet dnes vyslechl dobrozdání z unie, o které požádal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Premiér Petr Nečas (ODS) původně plánoval spojené hlasování ve sněmovně a Senátu. „Není relevantní, zda si někdo něco přeje, nebo nepřeje. Je tady právní výklad daný právní službou rady, řekl bych, že tečka, vymalováno, není co řešit,“ řekl premiér po zasedání kabinetu novinářům.

Spojené hlasování o obou bodech mohlo navíc vést k jejich zablokování v Senátu, kde ČSSD výjimku vyžádanou prezidentem Václavem Klausem odmítá schválit. Vstup Chorvatska do EU by tak byl ohrožen stejně jako výjimka. ČSSD nejnověji prostřednictvím Senátu vyzvala vládu, aby výjimku z Listiny základních práv EU neprosazovala.

Brusel dal „zelenou“ ratifikaci české výjimky již předminulý týden. Měla by být schvalována souběžně se smlouvou o přistoupení Chorvatska, ale nebude její částí. Už v létě ministerstvo dospělo k názoru, že o obou tématech by se mělo jednat souběžně a co nejrychleji, ale hlasovat zvlášť.

Česká vláda si pak vyžádala názor expertů z EU. To, že výjimku není možné propojit s chorvatským vstupem z právních důvodů, Praze potvrdila právní služba unie. Dokumenty totiž podle diplomacie mají jiné právní postavení a závaznost.

Klaus přijetím výjimky podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou o fungování EU, kterou dlouho odmítal. Státy EU pak výjimku slíbily na podzim 2009. Cílem Klause prý bylo zaručit ochranu před možnými nároky sudetských Němců na majetek v ČR. Podle mnohých právníků Lisabonská smlouva o reformě institucí EU ani připojená listina s těmito možnými nároky nesouvisejí.

Premiér Petr Nečas: „Je to podle názoru právní služby dáno především tím, že obě věci, to znamená český protokol a smlouva o přistoupení Chorvatska, jsou založeny na různých právních základech. V případě protokolu je právním základem článek 48 smlouvy o Evropské unii, v případě přístupové smlouvy článek 49…“


Podle sociální demokracie hlava státu tehdy použila nacionalistické argumenty a falešnou hrozbu, protože výjimka se týká různých sociálních práv a ochrany životního prostředí. Každopádně výjimku i chorvatské členství v unii musí schválit všech 27 členských států unie.