Fakultní nemocnice musí od úterý zveřejňovat dlouhé čekací lhůty

Praha – Fakultní nemocnice musí od 1. listopadu zveřejňovat všechny termíny operací, které jsou delší než dva měsíce, a vyšetření, jejichž objednací doba je delší než tři týdny. Nařídil jim to ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), který chce, aby měl pacient možnost rozhodnout se, kde se nechá ošetřit. Ministr také osloví hejtmany, aby dali podobný úkol svým nemocnicím, a připravuje i vyhlášku, která nemocnicím maximální čekací doby stanoví.

Termíny už zveřejnila třeba nemocnice Na Bulovce, lidé je najdou na webu nemocnice v odkazu pro pacienty. Všeobecná fakultní nemocnice pak možná bude zveřejňovat i kratší termíny, protože podle její mluvčí zařízení u žádné operace nebo vyšetření termín nepřekračuje. Velké ortopedické operace kyčelního nebo kolenního kloubu, kde bývá s čekacími dobami problém, totiž nemocnice neprovádí. 

Nemocnice ale zdůrazňují, že jsou termíny jen orientační a rozhodně je nelze vymáhat. Termíny se totiž mohou mírně změnit kvůli tomu, že nemocnice bude mít větší počet akutních operací a diagnostických vyšetření, která mají před plánovanými výkony absolutní přednost. Závisí i na pracovní kapacitě jednotlivých pracovišť a počtu operačních sálů. 

Rozdíly v čekacích termínech mohou dosahovat i několika měsíců. Třeba v případě neakutní kýly bude pacient v Plzni čekat tři měsíce, v Hradci Králové to ale může být i dvojnásobek. Ještě větší rozdíly jsou pak u operace kyčelního kloubu. Zatímco v hradecké nemocnici jsou půlroční čekací lhůty, tak v Brně se tato lhůta může protáhnout až na rok a půl. Mluvčí brněnské fakultní nemocnice Anna Mrázová vysvětluje, že je zájem pacientů podstoupit tuto operaci v brněnské nemocnici tak velký, že nemocnice nemůže dříve vyhovět. Poměrně značné rozdíly jsou ale i u čekací doby na různá vyšetření. Třeba na mamograf čekají pacientky v Thomayerově nemocnici jen týden, zatímco Na Bulovce to jsou tři měsíce. 

Příkaz ministra zdravotnictví však platí jen pro státní nemocnice a těch je jen 13 z celkových 190. Podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně to ostatním nemocnicím nařídit nemůže. „My doufáme, že ten tlak bude sílit a zveřejní je také,“ uvedl Sršeň. Některé nemocnice ale už teď vědí, že seznamy vytvářet nebudou. Třeba ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Josef Drbal vysvětluje, že zařízení provádí jen takové výkony, u kterých se čeká maximálně měsíc, a v takovém případě prý nemá smysl seznamy vytvářet.