Karlovy Vary – Americký právník Edward Fagan překvapil Česko zprávou, že vlastní prvorepublikové dluhopisy, které si cení na deset miliard korun, což odpovídá kompletnímu majetku Karlových Varů. Lázeňské město dluhopisy vydalo v roce 1924 a vlivem dějinných zvratů se věřitelé nedočkali návratu investice.
Fagan a Karlovy Vary: Vysoudí právník deset miliard?
Zapomenuté dluhopisy staré téměř devadesát let se opět objevily v polovině letošního října, když na karlovarský magistrát přišel zvláštní e-mail. Jeho odesílatel, americký právník Edward Fagan, v něm představitele města informoval, že je vlastníkem dluhopisů vydaných městem v roce 1924 v nominálních hodnotách 500 a 1000 zlatých dolarů. Splatné byly po třiceti letech, jenže v roce 1954 splaceny nebyly.
Není možné to brát jako vtip
Podle Fagana splatnost dluhopisů stále trvá. Jejich hodnota prý za 87 let dosáhla celkem 506 milionu dolarů, což je téměř tisíckrát více, než jaká byla jejich nominání hodnota. V přepočtu se jedná zhruba o deset miliard korun. Taková suma odpovídá hodnotě současného majetku Karlových Varů.
Edward Fagan
Americký právník Edward Fagan se proslavil v devadesátých letech jako advokát obětí holocaustu a nuceně nasazených, pro které vymohl značné částky. Před deseti lety chtěl hájit odpůrce jaderné elektrárny Temelín, ze sporu se ale stáhl. Před dvěma lety jej americké soudy zbavily advokátní licence, protože podle nich okrádal klienty.
Primátor města Petr Kulhánek (KOA) si zprvu myslel, že se jedná pouze o vtip. Brzy ale zjistil, jak se věci mají. Fagan svůj požadavek zaslal také ministerstvu financí a České národní bance. „Lidé z České národní banky mi potvrdili, že v archivech opravdu dohledali nějakou emisi z tohoto období a není možné to brát jako nadsázku, na lehkou váhu,“ říká primátor.
„Tito lidé si půjčili peníze a nevrátili je. A to je ta jediná otázka. Nejde o to, kdo je Ed Fagan a kdo jsou Karlovy Vary. Ty jsou mimochodem skvělým městem. Viděl jsem Jamese Bonda a miluji tohle město. Piji tu minerálku a myslím, že je skvělá. Ale celé je to o tom, že pokud si půjčíte peníze od někoho, musíte je vrátit,“ zdůrazňuje Fagan.
Jak to vlastně chtěli vyřešit
V jaké době rozhodovali karlovarští radní o tom, že si vezmou dolarovou půjčku? Bylo nedlouho po první světové válce a městu chyběly peníze i lázeňští hosté. Přesto, nebo právě proto, se město odhodlalo k riskantnímu kroku, a to půjčit si v Americe v dolarech za vysoký osmiprocentní úrok.
„Nedovedu si představit, jak to vlastně chtěli vyřešit. Mám svůj vlastní názor, že jednak tady byla vysoká potřeba okamžitých peněz, aby mohli pokračovat v investicích, to za prvé,“ spekuluje Milan Augustin, ředitel okresního archivu. „Za druhé, zřejmě tady byla jakási lobbistická skupina, která se snažila město Karlovy Vary coby subjekt s velmi dobrým mezinárodním renomé dotlačit do takové půjčky.“
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
Dolarová půjčka byla kontroverzní od samého počátku. Tehdejší česko-slovenské ministerstvo financí s ní zásadně nesouhlasilo. Karlovarští radní ale o schválení usilovali a po dlouhých vyjednáváních se jim podařilo od ministerstva získat souhlas na vydání dluhopisů v hodnotě milionu a půl dolarů. Původně Karlovy Vary chtěly dokonce dva a půl milionů dolarů.
Karlovy Vary půjčku uzavřely v roce 1924 podle povolení ministerstva financí z 22. listopadu 1923 za účelem zaplacení obecních dluhů, k úhradě schodku rozpočtu a k financování různých investic. Půjčka byla ručena výnosy města a v případě nesplácení měla být uvalena hypotéka na nemovitý majetek.
Husa s knedlíkem za pět korun
Kdo roku 1924 karlovarské dluhopisy koupil, není jasné. Edward Fagan jména těch, od kterých dluhopisy získal, odmítl zveřejnit. „Nechci diskutovat o tom, kdo jsou lidé z mé skupiny. Ale jsou v ní Američané, Češi i z jiných zemí,“ uvedl pouze.
Ed Fagan
Nákup dluhopisů si mohli dovolit jedině velmi movití lidé. „Jestliže jmenovitá hodnota jednoho dluhopisu je tisíc dolarů a dolar byl tehdy nějakých 35 korun, tak to znamená pětatřicet tisíc korun. Tehdy třeba v obchodním domě Baťa ve Zlíně stál polední oběd, husa s knedlíkem, pět korun. Takže pětatřicet tisíc korun pro některé lidi nebyl ani roční plat,“ vysvětluje Rudolf Píša, ředitel Muzea cenných papírů.
„Není tajemstvím, že v Karlových Varech za Rakouska-Uherska i za první republiky byla velice silná židovská menšina, která disponovala jistým majetkem. Byli to všichni sofistikovaní lidé, právníci, lékaři, bankéři a podobně. Tuto souvislost lze vzít v potaz,“ uvažuje ředitel archivu Augustin.
Město tehdy soud prohrálo
Z počátku byla půjčka splácená bez problému. Během krize na počátku třicátých let ale město ztratilo příjmy. V roce 1935 naštvaní investoři poprvé poslali Karlovy Vary před soud kvůli nesplácení dluhopisů. Město tehdy soud prohrálo.
Během druhé světové války opět nesplácelo. V roce 1946 během poválečné obnovy Československa byla uzavřena dohoda s vlastníky dluhopisů a stát převzal záruky za splacení všech pohledávek. Současně byla snížena úroková sazba na 4 procenta a splatnost dluhopisů prodloužena do 1. ledna 1966.
Problémy se splácením ale pokračovaly. Roku 1984 bylo mezi ministerstvem financí ČSSR a zahraničními majiteli dluhopisů podepsáno memorandum o zaplacení neuhrazených dluhopisů, kterým chtěl stát s konečnou platností uzavřít celou záležitost.
Prohlášení, která udělali, je usmrtila
Podle zjištění ministerstva jsou Faganovy dluhopisy promlčené. „Dospěli jsme k závěru, že požadavky pana Fagana odmítneme z důvodu jejich promlčení,“ uvedl náměstek ministra Jan Gregor. „Nechte je to říct u soudu. Prohlášení, která udělali, je už teď usmrtila,“ hrozí Fagan.
Ten po Karlových Varech žádá za neproplacené dluhopisy deset miliard korun. V roce 1924 měla celková emise hodnotu jeden a půl milionu dolarů, což představovalo zhruba 42 milionů československých korun. „Všechno, co jsem udělal, bylo to, že jsem vzal hodnotu dolaru. Dluhopisy neříkají, zaplatíme vám nazpátek v nižší měně, pokud se změní. To je vlastně velmi konzervativní,“ komentuje navýšení hodnoty dluhu Fagan.
Jaká tajemství spí v archivech
Případ karlovarských dluhopisů nemusí být ojedinělý. Podobně komplikovaná byla například Československá státní půjčka v Londýně z roku 1922. Kolik podobných problematických dluhopisů skrývají šuplíky s pozůstalostí po příbuzných, jaká tajemství spí v archivech – to si historici netroufají odhadovat.