Prevence drog a rizikového chování je ve školách roztříštěná

Praha – Českým školám stále schází jednotný systém prevence rizikového chování, mezi které patří třeba užívání návykových látek. Tak zní jeden ze závěrů, na němž se shodli odborníci, kteří se v Praze sešli na dvoudenní konferenci k tomuto tématu. Školy si navíc stěžují, že na prevenci nejsou peníze. Změna by mohla přijít s novou metodikou, kterou odborníci pro základní školy připravují, na projekt získali 40 milionů z EU. Vzděláváním ohledně poruch příjmů potravy, užívání drog nebo šikany by měli projít i kantoři, školy také dostanou manuál, jak zajistit bezpečné prostředí.

„Pokoušíme se vlastně vytvořit popis pro jednotlivé oblasti rizikového chování, jako je například užívání návykových látek, sexuálně rizikové chování, negativní dopad sekt a podobně,“ přiblížil vedoucí Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF Univerzity Karlovy v Praze Michal Miovský chystaný devadesátihodinový program pro základní školy. Na tuto problematiku prý mají vlastní programy jak ministerstvo školství, tak i zdravotnictví, práce a sociálních věcí a také ministerstvo vnitra. Připravovaný materiál by měl proto vymezit, které problematice by se kdo měl věnovat.

„Snažíme se vlastně vytvořit model, kde by se na tom pískovišti, které popisujeme, mohly najít jednotlivé resorty, které doposud vytvářely svoje vlastní strategie,“ dodal Miovský. Například děti v ústavech, které jsou nejnáchylnější ke kriminalitě nebo užívání drog, prý procházejí jen minimální osvětou, naopak na studenty středních škol je prý zaměřeno až příliš mnoho programů. Přitom na střední škole už je naprevenci téměř pozdě, ideální je začít na prvním stupni základních škol.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Součástí programu minimální školní prevence by měl být kromě poučení před riziky drog, alkoholu nebo šikany také nácvik sociálních dovedností, třeba jak zvládat stres a agresivitu. Dokument ale nebude pro školy povinný, mám jim jen pomoci určit, v čem už jsou žáci dobře proškoleni a kde mají ještě rezervy. Bude potom na ředitelích, jestli potřebné vzdělávání zařídí ve spolupráci s policií, místní neziskovou organizací nebo přes pedagogické poradny. Miovský zároveň upozornil, že do procesu je nutné zapojit i rodiče, což je prý hlavní problém. Rodiče o programy ve škole nemají zájem, děti těch aktivních, kteří se chtějí zapojit, jsou přitom rizikovým chováním ohroženy nejméně.

Kromě neexistujících standardů stěžuje školám situaci mimo jiné i nedostatek peněz. V letech 2007 až 2009 bylo ze státních, krajských a obecních rozpočtů vydáváno v průměru 50 milionů korun ročně, tedy jen necelá desetina všech prostředků na protidrogovou politiku.