Prolomení restituční meze budí u ČSSD obavy z dalších nároků

Praha – Opoziční ČSSD se obává, že by případné prolomení hranice února 1948 u církevních restitucí vedlo ke vznášení nových majetkových nároků šlechtickými rody, které zatím v restitučních sporech neuspěly. Pokud by se restituce rozšiřovaly před datum pokládané za nástup komunistického režimu, mohly by být ohroženy i majetkové poměry zavedené po druhé světové válce takzvanými Benešovými dekrety, řekl dnes novinářům předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle připomínky ministerstva vnitra by zákon měl pamatovat i na situace, kdy byl majetek církví a náboženských společností zabrán ještě před rokem 1948, například za německé okupace, a jeho vrácení bylo řešeno soudy v letech 1945 až 1948. Vydání pak ale nebylo dokončeno. To odpovídá například situaci bývalého Řádu německých rytířů.

ČSSD ale zdůrazňuje, že zákon, kterým chce vláda vrátit církvím část majetku, nesmí být „beranidlem“ k vracení dalšího majetku a k porušení poměrů daných poválečnými prezidentskými dekrety. Sociální demokraté odmítají vládní řešení narovnání vztahů mezi státem a církvemi jako celek. Vadí jim i finanční kompenzace. Podle ČSSD by se měl bývalý církevní majetek převést do veřejnoprávního fondu; církve by jej spravovaly a hradily provozní náklady.

Ministerstvo kultury přetřásané ustanovení upravilo podle dnešního Práva tak, aby zahrnovalo i zmíněné případy. Jeho mluvčí Stanislav Brunclík ale v reakci zdůraznil, že ministerstvo změnilo jen část pátého paragrafu, který se týká vydávání pozemků a lesů.

„K tomu se v jiné části zákona jasně uvádí, co se nebude vydávat,“ zdůraznil Brunclík s odkazem na výčet patřící pod sedmý paragraf. Zahrnuje věci konfiskované na základě Benešova dekretu o urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

U sporné formulace pátého paragrafu nedávno ministerstvo kultury avizovalo změnu kvůli námitkám ministerstva zemědělství. Úřad ministra Petra Bendla (ODS) vznesl připomínku, že by se restituce mohly vztahovat i na polnosti a lesy Řádu německých rytířů. Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) tehdy Bendla ujistil, že k prolomení před rok 1948 by podle návrhu nedošlo, ale že ministerstvo formulaci stejně radši změní. Podle nového znění části sporného paragrafu by právo na majetek měli získat ti, kterým byla odepřena nebo neposkytnuta ochrana vlastnického práva, nebo bylo „odmítnuto ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“.

Benešovy dekrety
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Řád německých rytířů nepřišel o majetky v podobě rozsáhlých polností, dalších pozemků a hradu Bouzov na základě Benešových dekretů, ale už před druhou světovou válkou, kdy mu je zabavili nacisté. Po válce majetek zabral na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství stát, řád se ale začal o majetek soudit. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.