Hoaxy aneb nevěřte všemu, co se třpytí

Praha – Stalo se to v Paříži, před několika týdny si tu jedna osoba sedla v kině na injekční jehlu. Vedle ní byl vzkaz: „Právě jsi byl nakažen virem HIV.“ Zhruba takhle začíná jedna z nejoblíbenějších internetových fám, takzvaných hoaxů. Na první pohled jde o nevinnou legraci, která se ale šíří rychlostí virové nákazy, a za chvíli ji cituje téměř každý. Podobným tvrzením je i to, že Romové nemusejí platit za léky, a že dlouhodobě nezaměstnaní dostanou vyšší důchod než ti, co pracují. Stejně jako s injekční jehlou jde ale jen o podvrh, který navíc útočí na menšiny nebo sociálně slabé.

Skoro každý dostal podobnou zprávu o Romech v lékárnách e-mailem nebo na ni narazil na sociálních sítích. Jde ale o falešný poplach, podvod, mystifikaci nebo žert. Přesně tak se totiž překládá anglické slovo „hoax“. „V počítačovém světě to může být varování před neexistujícím virem. Další skupinou jsou různá vymyšlená nebezpečí z reálného světa nebo úplné výmysly. Jedním z typu hoaxu jsou takové, které reagují na reálný stav ve společnosti,“ vysvětlil odborník na poplašné zprávy Josef Džubák. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak dementuje jednu zprávu za druhou.

Hoax nenese žádnou konkrétní informaci, tak se dá poznat

Hoax začíná třeba takto: „Byl jsem v lékárně koupit dětem kapky na kašel. Přede mnou byla menšina. Vybrali si léky a pak vytáhli papír ze sociálky, lékárnice ho potvrdila, oni odešli. Ptal jsem se, co to bylo, a ona mi sdělila, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí léky.“ Pro podobné příběhy je typické, že se nikdy nedozvíte, o kterou konkrétní lékárnu šlo, nebo jaké léky si lidé pobírající sociální dávky měli kupovat. Příběh pro lidi působí natolik přesvědčivě, že po konkrétních informacích nemají ani potřebu pátrat a slepě mu věří.

  • Příklad hoaxu
    Příklad hoaxu zdroj: ČT24
  • Příklad hoaxu
    Příklad hoaxu zdroj: ČT24

Podle lékárníků, které oslovil pořad 168 hodin, jde o holý nesmysl nebo fatální chybu některého z kolegů. Proti mluví i sám zákon. Lidé pobírající dávky v hmotné nouzi mají sice v lékárnách částečnou úlevu, ale pouze v tom, že jim stát odpouští regulační poplatek za recept. Dalším příkladem je třeba internetem kolující složenka na sociální dávku s částkou 35 tisíc korun. Tu měl vyplatit mostecký magistrát. Opět se jedná o typickou ukázku poplašné zprávy, která nemusí být nutně úplným výmyslem, ale je vytržena z kontextu. „Víme, že ta složenka koluje a že si to lidi posílají. Nemůžu se vyjadřovat konkrétně ke konkrétní složence. Obecně se může stát, že se na složence objeví i takto vysoká částka,“ podotkla mluvčí magistrátu města Mostu Alena Sedláčková.

Mezi nejaktuálnější hoaxy patří Romové a sociální dávky

Právě Romové a sociální dávky patří momentálně mezi nejaktuálnější hoaxy. „Musím říct, že s hoaxy se v poslední době roztrhl pytel, a že se na nás lidé často obrací s žádostí o vysvětlení, jak k tomu vůbec může docházet,“ řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Studna poplašných zpráv na internetu se zdá být bezedná. Bez ohledu na to, který hoax je zrovna nejvíc v kurzu, je na webu několik stálic.

Jakmile se ocitnete v situaci, že musíte pod nátlakem vybrat peníze z bankovního automatu na přinucení násilníkem, zadejte svůj PIN opačně. Automat vám peníze přesto vydá, ale též současně přivolá policii, která vám přijede na pomoc.


Ne nadarmo proto bývají hoaxy označovány za virtuální formu klasických pomluv a fám. „Ty základní znaky hoaxu jsou v podstatě téměř shodné se znaky městské fámy nebo legendy. Neznáme toho původního autora, třeba jako u anekdot a vtipů,“ tvrdí Petr Janeček z Národopisného oddělení Národního muzea. Autoři hoaxů sice, na rozdíl od původců klasických fám, zanechávají internetové stopy, zprávy ale projdou e-maily a profily tolika uživatelů, že ani pro policii proto není mnohdy snadné dohledat originál. Navíc to ani příliš často nedělá, podobné zprávy spíš jen monitoruje.