Sebevražda je třetí nejčastější příčinou úmrtí u dětí

Praha – České děti páchají sebevraždu častěji, než jejich vrstevníci v Evropské unii. Ročně si nás vezme život pět až deset dětí mladších patnácti let a asi čtyřicet ve věku patnáct až devatenáct let. Nedokonaných pokusů je ale mnohem víc. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) označil počet dětských sebevražd za alarmující. Sebevraždy jsou pak po úrazech a násilných činech třetí nejčastější příčinou dětského úmrtí.

Nejčastější příčinou sebevražd jsou konflikty v rodině, školní problémy a počínající partnerské problémy nebo rozvod rodičů. Rizikovým faktorem je i užívání drog. Ze statistik také vyplývá, že za posledních deset let mírně ubylo případů sebepoškozování. U sebepoškozování jsou ve většině dívky, u sebevražd chlapci. Jako mechanismus u dívek převažují otravy, u chlapců je to pak oběšení. Podle Českého statistického úřadu spáchalo sebevraždu v období 2000-2010 495 dětí a dospívajících ve věku 5-19 let, přičemž to bylo 380 chlapců a 115 dívek.    

Data o počtech úrazů a sebevražd zazněla na dnešním semináři, který pro odborníky uspořádalo Národní koordinační centrum prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti. Jeho vedoucí Veronika Benešová uvedla, že podle statistik klesá počet úmrtí způsobených úrazy, před deseti lety zemřelo 260 dětí ve věku do 14 let, v roce 2009 už to bylo jen 97 dětí.

Video Reportáž Markéty Šenkýřové
video

Reportáž Markéty Šenkýřové

Francouzská studie ale poukazuje na fakt, že ne všechny smrtelné úrazy dětí musí být nešťastné náhody. „To je například dítě, které se vrhne pod kola auta. Okolí přisuzuje tento čin chvilkové nepozornosti nebo chybnému vyhodnocení míry nebezpečí. Dítě ale moc dobře vědělo, co dělá,“ upozorňuje psychiatr Boris Cyrulnik z francouzského Národního ústavu pro zdraví a lékařský výzkum.

Lékaři tak vyzývají rodiče, aby chování svých dětí bedlivě sledovali. Varovnými signály mohou být výkyvy nálady, deprese, neustálé napětí nebo i problémy ve škole nebo s kamarády. Hlavně by ale neměli podceňovat situace, kdy dítě o sebevraždě začne mluvit.

Třeba pracovníci Linky bezpečí řeší sebevraždy volajících zhruba třikrát až čtyřikrát za den. Někdy se jim mladí se svými úmysly teprve svěřují, volají ale i ti, kteří už pokus o sebevraždu uskutečnili. Jenom letos volali pracovníci Linky bezpečí ve 31 případech záchranku poté, co si volající sáhl na život.