Britský europoslanec brojí proti české výjimce z Lisabonu

Praha – Evropský parlament by neměl podporovat zakotvení české výjimky z lisabonské smlouvy do unijních smluv a Evropskou radu v jeho přijetí. Při své dnešní návštěvě Prahy to novinářům řekl britský europoslanec Andrew Duff, který je v europarlamentu zpravodajem pro tuto záležitost. Duff uvedl, že ho jednání v české metropoli nepřimělo závěr změnit. Svou zprávu předloží europarlamentu v pondělí. Výjimku si před podpisem Lisabonské smlouvy vymínil prezident Václav Klaus. Listina základních práv je její součástí a podle Klause zvyšovala riziko prolomení Benešových dekretů. Teď ale hrozí, že českou výjimku schválí všechny země unie kromě Česka.

Duff se sešel s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) i senátory. V plánu je i schůzka s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. „Kdyby se některá z komor Parlamentu obrátila na Ústavní soud, tak je pravda, že se celá procedura může na území České republiky protáhnout o rok, zatímco ve všech zbývajících členských zemích sedmadvacítky se předpokládá, že stejná procedura proběhne velmi rychle ještě v tomto roce,“ řekl dopoledne Rychetský v rozhovoru pro ČT v rámci Studia 6.

Andrew Duff, britský europoslanec: 

„Evropský parlament by neměl podporovat Evropskou radu v přijímání návrhu protokolu, který chce přijmout Česká republika.“


Přijetím výjimky z listiny základních práv EU podmínil svůj podpis Lisabonské smlouvy v roce 2009 prezident Václav Klaus. Chtěl tak prý zaručit ochranu českého majetku před případnými nároky sudetských Němců. 

Václav Klaus
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Podle mnohých právníků lisabonská smlouva o reformě institucí EU a připojená listina práv s těmito možnými nároky nesouvisejí. Kabinet se letos koncem srpna dohodl na tom, že bude sjednání české výjimky prosazovat. Schválil protokol o jejím uplatňování a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal její zakotvení do unijních smluv.   

Europoslanec žádá jasný právní rámec na ochranu práv

Podle Duffa je jediný účinek protokolu takový, že „vytváří právní nejistotu a politický zmatek“ a nepřispívá k posílení základních práv v EU. Rozhovory v Praze europoslance prý nepřiměly jeho názor změnit. Pozitivním signálem české vlády a Parlamentu by podle Duffa bylo, kdyby partnerům v EU pomohly k vytvoření jasného právního rámce na ochranu základních práv.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu: 

„Upřímně řečeno, já být představitelem kteréhokoli jiného členského státu EU, tak bych nesouhlasil s projednáváním této výjimky v takovém státě do té doby, dokud nebude jasné, že o ni Česká republika opravdu stojí a přijala ji.“


Českou výjimku musí odhlasovat všech 27 členských států. Hrozí ale, že by schvalování mohlo ztroskotat i v Praze. ČSSD, která má v Senátu většinu, výjimku odmítá. Kabinet prostřednictvím horní komory vyzvala, aby ji neprosazoval. Čechy podle nich Klausova výjimka nechrání, ale naopak oslabuje, a to hlavně jejich sociální a pracovní práva v unii. Pro Česko by neschválení výjimky znamenalo ostudu. „Jednoznačně by to ukázalo Českou republiku jako neseriózního partnera, který neplní dohody, jež byly uzavřeny na Evropské radě 2009,“ řekl premiér Nečas.

Britové a Poláci už výjimku z Listiny základních práv mají. Ti první se báli dopadu na trh práce, ti druzí tlaku na sňatky homosexuálů a potraty.