V Česku je 3000 pěstounských rodin, Drábek jich chce o 20 procent víc

Praha – Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) představil plán, který má do budoucna výrazně posílit roli pěstounských rodin na úkor kojeneckých ústavů. Do pěstounské namísto ústavní péče by měly děti přicházet od roku 2014. „Chceme vytvořit podmínky, aby děti mohly jít do normální rodiny, a ne do ústavu – potom budou ústavy zbytečné. Nejedná se o žádné direktivní rušení ústavů, jde o to, aby děti našly náhradní rodiče a aby ústavy nebyly potřeba,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí ve Studiu 6 na ČT24.

Česká republika je totiž podle něj poslední zemí střední Evropy, která malé děti do ústavních zařízení umisťuje, podle Drábka volí cestu náhradní rodinné péče například i Rumunsko.

V Česku momentálně působí zhruba 3000 pěstounských rodin. V příštím roce chce Drábek zahájit proces, který povede ke zlepšení jejich podmínek a zjednoduší administrativu, jež člověku umožňuje stát se pěstounem. Jejich počet by pro potřeby ministerstva měl vzrůst o 20 procent.

Jaromír Drábek:

„Je zbytečné děti vytrhávat z rodinného prostředí a dávat je do nějakého ústavu, když přes všechnu péči – a já si vážím lidí, kteří tam pracují – ústav nemůže nahradit rodinné prostředí v citové vazbě a v základním prostředí toho, co dítě potřebuje.“


Podle šéfa odboru rodiny ministerstva práce Miloslava Macely by se sociální pracovníci měli naučit situaci rodin lépe vyhodnocovat a poskytovat potřebnou pomoc. Dítě by neměli odebírat kvůli chudobě, ale jen v případě týrání či jiného ohrožení.   

Klokánek má zelenou

Ministerstvo počítá také s podporou podobných institucí, jako jsou SOS vesničky nebo Klokánek. „Pěstounskou rodinu nejde vypustit do terénu a nechat ji bezprizornou. Potřebujeme, aby měla oporu, možnost čerpat nějaké služby, poradit se s psychologem. A Klokánek je v tom způsob, který jde dopředu.“

Pětačtyřicet procent dětí je dnes v kojeneckých ústavech umístěno jen ze sociálních důvodů, aniž by mělo jakýkoli zdravotní handicap. Drábek chce proto posílit také terénní sociální práci v obcích.

Video Reportáž Zuzany Tvarůžkové
video

Reportáž Zuzany Tvarůžkové

Drábkův plán na uzavření ústavů ovšem naráží na legislativní překážku. Dosud totiž nebyla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která se zadrhla na legislativní radě vlády. Novela přitom měla pěstounům ulehčit žádosti. „To, že nebyl zákon projednán, bude mít určitě vliv na to, kdy případně budou některé kojenecké ústavy uzavřeny,“ domnívá se místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Mezi zástupci neziskového sektoru navíc panují obavy, aby na rušení ústavů nevydělali developeři: „My budeme velmi hlídat to, aby během transformace nedošlo k nějakým potenciálním manipulacím s pozemky a majetky, které jsou zajímavé,“ uvedl ředitel české pobočky Transparency International David Ondračka.

Jde například o areál v pražské Krči. Už teď totiž existuje návrh nového územního plánu, že by mělo kojenecký ústav a dětské centrum vystřídat místo pro bydlení. Kdo konkrétně do připravovaného územního plánu změnu využití navrhl, pražský magistrát ani na přímý dotaz neuvedl. Ne všechny ústavy ale ministerstvo plánuje uzavřít, některé by se mohly proměnit v azylové domy nebo přechodná útočiště pro pěstounské rodiny.

Na péči o ohrožené děti teď putuje ročně zhruba sedm miliard korun. Z toho 3,5 miliardy spolkne péče v ústavech. Pobyt a opatrování dítěte v ústavním zařízení stojí měsíčně asi 40 tisíc korun. Podle Macely by se část peněz měla převést právě na podporu péče ve vlastní či náhradní rodině.