Praha - Po dnešním jednání zdravotnické tripartity si odbory nemohou být jisté tím, že od ledna stoupnou platy v nemocnicích o 6,25 procenta, jak to ministr Leoš Heger (TOP 09) slíbil, případně že navýšení zůstane celý rok. Ministerstvo má čtyři varianty úhradové vyhlášky, při třetí a čtvrté nebudou mít nemocnice od pojišťoven na navýšení peníze. Šéf lékařských odborů Martin Engel počká na vydání vyhlášky. Jasno podle něj bude až při lednové výplatě v únoru.
Odbory: Slíbené zvýšení platů lékařů není jisté
Ministerstvo představilo svůj plán řešení případného propadu ve výběru pojistného v příštím roce. Nabízí hned čtyři varianty upravující poměr mezi druhem péče a množstvím peněz, které budou pojišťovny příští rok hradit. Odhady ministerstva jsou vzhledem k vývoji ekonomiky značně střízlivé. Například ambulantní specialisté a praktici si budou muset vystačit se stejnými penězi jako letos. Vláda neplánuje vydat ani avizované 2 miliardy pro nemocnice.
K nemocnicím neputují z ministerstva zdravotnictví příznivé zprávy. Nejenže slibované 2 miliardy nemocnice neobdrží, ale nezbude jim než šetřit a také mírně zlevnit. „Nemocnice, která neposkytne objem péče za referenční období, by dostala peněz méně. Je tu menší úhrada za jednotku práce,“ uvedl náměstek ministra Petr Nosek.
Podle viceprezidenta Svazu pojišťoven Vladimíra Kothery volí některá zdravotnická zařízení raději širší nabídku neakutní péče, než aby se chovala hospodárně. Nemocnice však prý nemohou pro úspory udělat více. Ministerský plán se podle nich odrazí hlavně na pacientech, kdy se prodlouží čekací doby na neakutní operace. Pacienti se budou muset připravit i na transporty mezi jednotlivými nemocnicemi. „Nemocnice budou nuceny pacienty, na které nebudou v průběhu roku prostředky od pojišťovny, (…) odkazovat v neakutní péči na jiné nemocnice,“ dodal Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic.
Reportáž Markéty Šenkýřové (zdroj: ČT24)
Úspory se tak dotknou i samotných pacientů – v podobě méně předepsaných léků nebo delší čekací doby na plánované výkony. Soukromí doktoři navíc hrozí, že budou muset omezit dostupnost zdravotní péče. Při nulovém přísunu peněz a zvednuté míře DPH totiž odmítají platit za pacienty ze svého.
Navíc ministerstvo zdravotnictví v případě nouze seškrtá peníze pro lázně o 500 milionů. Další varianty vyhlášky ale počítají ještě s drastičtějšími škrty. Pokud by se ekonomika dostala na úroveň krize roku 2009, uskromnit se podle ministerstva budou muset všichni. Ministerstvo se pro konkrétní typ vyhlášky musí rozhodnout do konce roku, ale už teď připouští, že podle vývoje ekonomiky ji bude měnit.