Slovácká Jízda králů se dostala na seznam UNESCO

Praha – Slovácká tradiční Jízda králů se dostala na seznam světového nehmotného kulturního dědictví. Rozhodl o tom v Indonésii mezivládní výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Informovalo o tom české ministerstvo kultury. Komise UNESCO, která o zápis ohrožených kulturních tradic do dané listiny jednala na indonéském ostrově Bali, se zabývala kandidaturou celkem 84 kulturních tradic. O zapsání Jízdy králů na seznam světového dědictví usilovalo Česko už několik let. Zápis do seznamu má napomoci i zvýšení turistického ruchu na Slovácku.

Podle obyvatel Vlčnova na Uherskohradišťsku to není jen oceněním dosavadní práce lidí, kteří se na Jízdě králů podíleli či podílejí, ale jde i o závazek pro budoucí generace. Ještě dopoledne v malebné obci na Slovácku o události mnoho lidí nevědělo. Zprávu se tak často dozvěděli až z médií, která se do Vlčnova sjela. „Dobré je to, teď jen, aby to vydrželo. Je to práce – shánění krojů, koňů,“ shodli se starší muži, kteří vycházeli z kostela po nedělní mši. „Pro mě je to novinka. Vím, že se o tom mělo rozhodovat teď v listopadu. Pro nás, co jsme se zde narodili, je to tradice. Člověk to bere automaticky, že to tak má být,“ konstatoval Pavel Kučera, který se před lety Jízdy králů osobně zúčastnil.

Pro Česko jde o vítanou celosvětovou reklamu

Starostka Kunovic Ivana Majíčková dnes řekla, že obce připravují společné setkání se všemi, tedy například i s ministerskými úředníky, kteří se o zápis zasloužili. „Termín ještě nemáme, ale zřejmě se to uskuteční tady u nás v Panském dvoře,“ dodala. Také ona neskrývala radost, nicméně i ona poukázala na závazky, které z dnešní události pro obce vyplývají. Pro Českou republiku jde o vítanou celosvětovou reklamu. Jízda králů přitom patřila k návrhům, kterým se nepřisuzovala naléhavost. Kandidatury kulturních tradic, k jejichž zachování jsou třeba naléhavá opatření, předložilo jiných patnáct států. Mezi nimi třeba i Mongolsko.

Nominace s oficiálním názvem „Jízdy králů na jihovýchodní Moravě“ se dostala mezi sedmnáct žádostí s kladným odborným doporučením a podle Michala Beneše z referátu
UNESCO na českém ministerstvu kultury ji sbor expertů dal za vzor všem ostatním jako příkladně metodicky zpracovanou. Podklady pro žádost připravilo ministerstvo kultury a Národní ústav lidové kultury ve spolupráci se čtveřicí moravských obcí – Hlukem, Kunovicemi, Skoronicemi a Vlčnovem. „Určitě mám obrovskou radost, je to radost nejen radnice, ale i celé obce. Už když jsem dnes přicházel na radnici, potkával jsem na ulicích lidi, kteří o této novině věděli a radovali se. Budeme slavit, ale s obrovskou pokorou,“ řekl starosta Vlčnova Jan Pijáček.

Jízda králů má původ už v pohanské době

Známá lidová tradice Jízda králů se koná v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích na Slovácku. Má původ už v pohanské době, kdy spolu tehdy mladí chlapci soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Ten, aby se neprozradil vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.

Na takzvaném Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva již figurují desítky tradic z celého světa. Českou republiku zastupuje již od roku 2005 slovácký tanec verbuňk a od loňského listopadu také masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví, které se kromě Česka týká i deseti dalších zemí.

Mezivládní organizace UNESCO se sídlem v Paříži je jednou ze čtrnácti odborných agentur OSN. Vznikla v roce 1946 s cílem posilovat spolupráci mezi státy ve výchově, vzdělávání, vědě a kultuře.

Na prestižních seznamech UNESCO je už 16 českých zápisů

Tradice na seznamu UNESCO:

  • verbuňk, tanec mladíků odvedených na vojnu ze Slovácka (2005)
  • masopustní průvody a masky z Hlinecka (2010)
  • sokolnictví (týká se ČR a deseti dalších zemí; 2010)
  • Jízda králů (2011)

Památky na seznamu UNESCO:

  • historické jádro Českého Krumlova (1992)
  • historické jádro Prahy (1992, v roce 2010 zápis rozšířen i o středočeský Průhonický park
  • historické jádro Telče (1992)
  • poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (1994)
  • historické jádro Kutné Hory (1995)
  • Lednicko-valtický areál (1996)
  • jihočeská ves Holašovice se souborem 17 statků s typickými štíty (1998)
  • komplex Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži (1998)
  • renesanční zámecký areál v Litomyšli (1999)
  • barokní čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
  • brněnská funkcionalistická vila Tugendhat (2001)
  • židovská čtvrť a areál benediktinského kláštera s bazilikou svatého Prokopa v Třebíči (2010)

Fakta o Jízdě králů:

  • Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v České republice. Její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší.
  • Každoročně se koná pouze ve Vlčnově, na dalších místech je periodicita delší. V Kunovicích to je každý druhý rok, v Hluku jednou za tři roky a ještě o rok delší je přestávka v Kyjově. Dnes se Jízda králů koná jen v několika málo obcích, v minulosti ale byla běžnou součástí života a ještě ve 30. letech minulého století se na Slovácku konala v každé větší vsi.
  • Původ Jízdy králů je nejasný, podle etnografů pravděpodobně navazuje na pohanské iniciační rituály pro dospívající chlapce.
  • Aktéři jízdy, tedy král s doprovodem oblečeni do ženských krojů, pak podle nejznámější verze připomínají uherského krále Matyáše Korvína. Ten po porážce od vojsk Jiřího z Poděbrad v roce 1469 prchal z bojiště v přestrojení za ženu. Inspirací pro vznik Jízd králů ale bylo nejspíše více, připomínají se třeba družiny výběrčích daní slovanských knížat, které krajem objížděly po žních.
  • Hlavní postavou jízdy je král, kterým bývá chlapec ve věku deseti až 12 let. Kromě ženského oděvu je pro něj typická růže v ústech (aby nemohl mluvit) a pentle, které zakrývají jeho obličej. Doprovází jej družina mladíků zvaných „legrůti“, kteří krále ochraňují a také vybírají výslužku. Jak už označení příslušníků královy družiny napovídá, byli dříve členy doprovodu chlapci, odvedení v daném roce na vojnu. Nyní obvykle na koních jezdí ti, kdo v daném roce dovrší osmnácté narozeniny.
  • Jízda králů se stala inspirací řady umělců, mezi nimi je neznámější Joža Uprka. Výraznou roli pak hraje tento zvyk i v románu Milana Kundery Žert.